Český rozhlas neomezuje svobodu slova. To platí i pro novináře Jana Petránka.

Dobrý den,

pan Pokorný mírně řečeno lhal o panu Petránkovi v pořadu v pořadu Náš host, kdy se vymlouval a využíval nemoc pana Petránka k tomu, aby takto ospravedlnil jeho faktický zákaz v Českém rozhlase i České televizi.

Vím to na základě přímé komunikace s panem Petránkem a též proto, že pan Petránek celkem frekventovaně vystupuje například na internetovém rádiu Svobodný vysílač CS.

Pavel H.

Vážený pane Pavle H.,

pracovníci Českého rozhlasu Plzeň mi předali Vaši reakci na rozhovor, který jsem vedl s panem redaktorem Vladimírem Šťovíčkem. Dovolte, abych Vám osobně potvrdil, že mé informace, které jsem v pořadu prezentoval, jsou pravdivé. Vše, co jsem v rozhovoru uvedl, se zakládá na osobní zkušenosti včetně telefonátu Jana Petránka z motolské nemocnice a vzkazu tvůrcům velikonočního Dobrého jitra.

Jistě se shodneme v tom, že redaktoři a dramaturgové by mohli – zvláště v době, kdy pan Petránek byl zdravotně lépe disponován – jeho znalostí a skvělého řečnického talentu využívat více. Je to i můj názor a v rámci možností jsem pro to činil, co jsem mohl. Na základě mé iniciativy v době, kdy jsem byl šéfredaktorem Týdeníku Rozhlas, například začal Jan Petránek psát pravidelné týdenní komentáře do tohoto časopisu. Ten vydává Radioservis, akciová společnost náležející Českému rozhlasu. Fakt, že v něm každý týden poměrně dlouho vycházely obsáhlé komentáře Jana Petránka, vyvrací tezi o jeho zákazu v Českém rozhlase.

Ale to nic nemění na tom, že i podle mého názoru bylo namístě osobnost takového formátu využívat více.

Bude-li třeba, jsem připraven k přímé konfrontaci s Vámi a s Janem Petránkem. Vaše tvrzení o tom, že lžu, se mne samozřejmě lidsky dotýká. Nicméně věřím, že můj dopis přispěje k smírnému ukončení této debaty.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu