David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Josef Bartončík. Agent StB, nebo poslanec, který vytvářel paralelní struktury u lidovců? Vyberte si
Když se před 30 lety Československo chystalo k prvním svobodným volbám, přinesla média senzační informaci: předseda lidové strany Bartončík byl prý spolupracovníkem StB.
-
Josef Haken, zapomenutý „otec zakladatel“ komunistické strany
Před 140 lety, 20. května 1880, se narodil Josef Haken. Dnes už zapomenutá osobnost meziválečného politického života a v roce 1921 jeden ze zakladatelů KSČ.
-
Václava Šmejkala poslala komunistická justice za mříže hned dvakrát, za normalizace ho sledovala StB
Silná mravní osobnost, zásadový, oddaný demokratickým principům – taková slova se objevovala v nekrolozích, které vyšly po smrti Václav Šmejkala (1909-1983). Kdo to byl?
-
Margarete Schellová popsala zážitky českých Němců po konci války
75 let staré události z prvních dnů po konci války zaznamenala ve svém deníku herečka Margarete Schellová.
-
Benito Mussolini. Oportunista, kterého k moci vynesl chaos
Koncem dubna uplynulo 75 let od smrti italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Dobrý důvod, proč si připomenout jeho osobnost i to, jak se dostal k moci.
-
Ondřej Sekora. Český Walt Disney ve složitých dobách
„To vás měli doma rovnou zastřelit, než posílat sem na práci!“ rozčiloval se na přelomu let 1944 a 1945 německý mistr v kamenolomu na kreslíře Ondřeje Sekoru...
-
Opat Machalka se před 70 lety ocitl v čele vykonstruovaného procesu s řeholníky. Dostal 25 let
Jeden z velkých inscenovaných procesů, který komunistická justice vedla proti odpůrcům, se odehrál na jaře 1950. Před soudem stálo 10 představitelů mužských řeholních řádů.
-
Rozhlasová svědectví o návratech z exilu do normalizace
Normalizace, která se rozběhla od počátku 70. let 20. století, byla pro řadu Čechů a Slováků důvodem k odchodu do exilu.
-
Čankajšek bojoval proti komunistům, v krutosti jim ale konkuroval
Dne 1. března 1950 došlo na Tchaj-wanu k pozoruhodné události: generál Čankajšek se tam prohlásil prezidentem Číny a vládl ostrovu až do své smrti v roce 1975.
-
Husitská církev vznikla z touhy po nezávislosti, začátky nebyly jednoduché
Sto let existence slaví letos Církev československá husitská. Vznikla jako národní církev v lednu 1920, současný název nese od roku 1971. Hlásí se k ní 40 tisíc věřících.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 44
- 45
- 46
- 47
- 48
- …
- následující ›
- poslední »