David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus, Portréty, Příběhy 20. století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
„Zde Washington, Hlas Ameriky…“ 15 let od ukončení českého a slovenského vysílání slavné stanice
Před 15 lety, 27. 2. 2004, skončilo české a slovenské vysílání Hlasu Ameriky. V 80. letech šlo o nejposlouchanější zahraniční stanici vysílající v češtině a slovenštině.
-
Josef Guttmann měl pravdu, Moskva to ale viděla jinak. Komunista z přesvědčení raději odešel do USA
Když se v únoru 1948 Klement Gottwald postupně dral k moci, někteří z jeho bývalých přátel už to sledovali zpovzdálí. Mezi nimi i Josef Guttmann, který byl v exilu v USA.
-
Tamara Petkevičová prožila sedm let ve stalinském lágru. Syn se jí narodil za ostnatým drátem
Čtenáři Alexandra Solženicyna se mohou domnívat, že o fungování stalinských lágrů vědí vše. Jenže vycházejí texty, které překvapí. Patří k nim i próza Tamary Petkevičové.
-
Allen Dulles a jeho svět hodných a zlých. Někdejší šéf CIA zemřel před 50 lety
„Amerika žije v míru, protože CIA je ve válce,“ říkával ředitel americké zpravodajské služby Allen Dulles. V CIA pracoval v letech 1951 až 1961, devět let byl v čele.
-
Milada Součková. Spisovatelka, po které zůstalo „jen“ její dílo
Jméno nadějné spisovatelky Milady Součkové už u nás dnes zná jen málokdo. Kromě knih po ní zbylo jen několik osobních dokladů a posledních dopisů...
-
Režisér František Čáp. Babičku mu šestkrát zakázali a po sedmé povolili
„Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká Babička Barunce v klasickém literárním díle. Režisérovi Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz.
-
Kardinál Meisner byl „papežovým mužem“ v první linii studené války
Letos 20. prosince tomu je třicet let, co byl na místo kolínského arcibiskupa jmenován Joachim kardinál Meisner.
-
Peter Zaťko. Slovenský národohospodář, který nechtěl být ministrem
Před pětasedmdesáti lety, v prosinci 1943, se protifašistické síly na Slovensku spojily s cílem zorganizovat ozbrojené povstání.
-
Jerzy Konorski. Polský vědec, který se vzepřel stalinské ideologii
Jak asi funguje mozek? Kde vznikají myšlenky? A kam jsou v mozku ukládány? Podobné otázky zaměstnávají týmy vědců v mnoha zemích. Patřil k nim i Jerzy Konorski (1903-1973).
-
Evald Schorm. Režisér bojující s normalizační nicotou
„Nikdy si nestěžoval, nikoho neobtěžoval svými problémy. Když už toho na něj bylo moc, býval občas posmutnělý,“ vzpomínal herec Pavel Zedníček na režiséra Evalda Schorma.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 44
- 45
- 46
- 47
- 48
- …
- následující ›
- poslední »