Dopis nespokojeného poplatníka

Vážený pane Zavorale, řediteli Českého rozhlasu,

zároveň přikládám do kopie některé další organizace - možná by bylo fajn, aby Vaši nadřízení a zákonodárci otevřeli oči a mysl k debatě a trošku si Vás usměrnili, jak se máte chovat jako reprezentant veřejnoprávního média... tedy nepřímo představitel státního veřejného podniku... A ano, před případným přijetím onoho sporného zákona by byla fajn veřejná a odborná debata, a ne si to zase v 4koalici prosadit na sílu...

Dovolte, abych reagoval na článek, kde jste poměrně nelichotivě vyjádřil o konkurenci, která vyzvala občany ČR, aby demokraticky kontaktovali poslance a senátory a vyjádřili svůj názor. Přiznám se, že mě Váš postoj a formulace Vašeho vyjádření pobouřil. Abyste věděl, o jakém článku píšu, tak zde je odkaz: 

https://www.mediar.cz/gangsterske-praktiky-reaguje-sef-ceskeho-rozhlasu-na-kampan-komercnich-radii/

Osobně jsem v minulých dnech tuto výzvu také podpořil a kontaktoval jsem všechny poslance a senátory - avšak se svojí verzí emailu. 
Nejsem dlouhodobě posluchačem Českého rozhlasu, protože je to pro mě zcela mimo - dramaturgicky, obsahově, kvalitou atd. Prostě mě Vašich 36 DAB stanic vůbec nezajímá a vůbec je neposlouchám - a stejně musím koncesionářský TV a rozhlasový poplatek platit... A ten samý (za mě) brak vysíláte i souběžně v FM pásmu. 
Můžeme vést polemiku o tom, proč osobně dlouhodobě odsuzuji Český rozhlas, byť asi nějakou posluchačskou základnu má a možná i nějaký přínos jako veřejnoprávní médium. Ale Vaše "vyjádření o divokých devadesátkách a nekalých praktikách" bylo trošku přes čáru. Ano, nedostali jste prostor k vyjádření - takže to může být tendenční a bráno neférově. Ale Vaše veřejnoprávní fňukání a stěžování si jen otevřené ruce - dejte další a další peníze... to už také lidi moc nebaví, víte? 
Možná Vás napadá, proč i já nesouhlasím s navyšováním koncesionářských poplatků pro ČRo. Zkusím to stručně (byť to moc neumím)…

01) Chybí jasná kompetence a mantinely a vymezení definice veřejné služby veřejnoprávních médií.
ČT i ČRo si dělá, co chce... Kolik to má stát? Je / není to jen bezedná černá díra na peníze? 

02) ČT a ČR by měla být jedna sloučená efektivní organizace 
(úspora nákladů na vedení, nákupy, IT oddělení, HR... administrativa a další a další provozní náklady).

03) Zcela zbytečná košatá struktura ČT i ČRo! 
Proč potřebujeme tolik (asi drahých) manažerů ČRo? 
Proč potřebujeme studio v každé díře po celé republice  - v době internetu a online práce? Nestačí reportéři v terénu? Jaké jsou mzdové náklady na ten velký počet zaměstnanců v regionech a ten velký počet ředitelů? 

04) Zcela zbytečný napdpočet rozhlasových stanic
Když jsem psal email poslancům a senátorům, tak jsem si hledal na stránkách ČRo počet stanic. A spadla mi brada - těch stanic je více, než jsem si myslel. Tuším něco kolem 36 stanic jen v DAB síti a většina toho ještě souběžně vysíláte v FM síti. Takže co zredukovat počet stanic a tím klesnou náklady, a tím pádem není potřeba navyšovat poplatky? 

05) Inflace versus výše poplatků
Víte, ony české domácnosti a firmy mají svých ekonomických problémů více než dost. Třeba mně za posledních X let mzdu nenavyšoval nikdo... V obchodech všechno pořád zdražuje... Takže mě Vaše drzost říci si o navýšení poplatků dostává doběla! Každý schopný manažer v soukromé firmě, když se nedaří, když je zapotřebí šetřit či optimalizovat, tak jedná. Ano, může si vzít úvěr - ale to je krátkodobé řešení. Ale rozumný manažer začne optimalizovat náklady a udělá vše, aby firmu stabilizoval. A to by měla být Vaše práce - stabilizovat a optimalizovat. Takže k čemu chcete navýšené poplatky - na sanaci problémů ČRo? Nebo na vyšší mzdy? Nebo na další (zbytečné) nové stanice? 

06) Poslouchanost ČR stanic
Nikde jsem v médiích nezaznamenal reálně pravdivé šetření tržního podílu a reálné poslechovosti stanic ČR. 
Kolik máte posluchačů? Jakou máte penetraci v populaci? 

Kolik lidí třeba tak jako poslouchá ČR Vltava či Wave či Jazz? 
Kolik vlastně stojí provoz všech těch FM a DAB ČR stanic? 
Kolik to dělá přepočteno na jednoho posluchače na den a měsíc? 

Takže což prosím začít tím, že si v ČRo uděláte pořádek:

změříte a zveřejníte výsledky poslechovosti stanic ČRo, 

provedete audit nákladů a příjmů, 

provedete restrukturalizaci personálu, 

optimalizujete procesy, 

uděláte si pořádek v IT a HR systémech, 

propustíte nadbytečné lidi, 

zrušíte souběžné vysílání FM a DAB,

zrušíte FM/DAB stanice, které mají malou poslechovost, 

zrušíte nadbytečná lokální studia (žijeme v době centralizace a globalizace online).

Až bude všechno toto hotové - a ano, ani Vaši předchůdci se tomu nevěnovali - tak pak může proběhnout otevřená veřejná debata, o tom zda zvyšovat / nezvyšovat nedobrovolné povinné koncesionářské poplatky veřejnoprávním médiím ČRo a ČT. 
s pozdravem nespokojený nedobrovolný poplatník koncesionářských poplatků a NEposluchač ČRo 

L. Z.

______________________________________________________________________

Vážený pane,

po dohodě se sekretariátem generálního ředitele Českého rozhlasu si dovoluji odpovědět na Váš dopis z 24. 10. adresovaný René Zavoralovi a v kopii na další adresy. Nejsem členem managementu Českého rozhlasu, zaujímám neutrální pozici, která má za úkol hájit zájmy posluchačů a přispívat k jejich spokojenosti s tím, co Český rozhlas nabízí. Mé odpovědi se proto mohou lišit od oficiálních výstupů Českého rozhlasu. Pokusím se o sdělení mého pohledu na jednotlivé body Vašeho dopisu.

1. Funkci a místo Českého rozhlasu v systému českých médií stanoví zákon o Českém rozhlasu a Kodex Českého rozhlasu, oba dokumenty schválila Poslanecká sněmovna, zákon samozřejmě i Senát a prezident. Aktuálně se jedná o tom, že by činnost Českého rozhlasu byla blíže specifikována v memorandu, které by platilo pět let a podepisoval by ho ministr kultury.
2. Tam, kde se organicky vyvíjela instituce spojující rozhlas a televizi, tento model funguje dodnes. Tam, kde se historicky obě instituce vyvíjely samostatně, se jejich spojení ukázalo jako problematické. Nepřineslo úspory, ale spíše „federativní uspořádání“, v němž obě instituce zůstaly tak, jak byly, a nad nimi se vytvořilo ústředí. Úspory se nepotvrdily. Domnívám se, že proto se ministerstvo kultury rozhodlo tuto variantu do projednávání novel mediálních zákonů nepromítnout.
3. Existenci regionálních studií v sídlech krajů stanoví zákon o Českém rozhlasu, není to tedy rozhodnutí pracovníků této instituce. Kvůli nedostatku financí je část programu regionálních studií společná pro všechna studia, také řídicí orgány jsou dnes kvůli úsporám společné vždy pro dvě až tři regionální studia. Zrušení regionálních studií by muselo vycházet z příslušného zákona, a pokud mám informace, v projednávaných novelách regionální stanice zůstávají beze změny.
4. Český rozhlas má 24 stanic, z nichž některé jsou dostupné na VKV i v DAB, některé pouze na DAB. Důvodem je nabídnout program nejrůznějším společenským skupinám. Ukázalo se, že „stanice pro všechny“, jako bývala například Praha, se začala míjet se zájmem a potřebami posluchačů, na rozdíl od stanic určených přesněji definovaným posluchačským skupinám. Samozřejmě finanční problémy mohou vést k redukci počtu stanic.
5. Poslední zvýšení rozhlasového poplatku proběhlo v roce 2005. Důsledkem je opakované propouštění, šetření v oblasti investic, také například zrušení drahého vysílání na středních vlnách a mnoho dalších úsporných kroků. Český rozhlas dnes nemůže nabídnout takové platy jako některé jiné mediální instituce, ztrácí tím do značné míry konkurenceschopnost, kterou vyrovnává zajímavou profesní zkušeností a dobrou značkou. Takže zvýšení rozhlasového poplatku by se promítlo do zlepšených finančních podmínek alespoň některých profesí.
6. Podíl Českého rozhlasu na trhu je kolem 26 %. Poslechovost je uvedena například na těchto odkazech:

https://www.radioprofesional.cz/aktualni-poslechovost-radii-za-1q-2q-2024/

https://www.median.eu/cs/wp-content/uploads/2024/08/RP_tiskova_zprava_2kv_2024.pdf

Český rozhlas zasahuje poslechem přímého vysílání pravidelně zhruba třetinu české populace,  k tomu je třeba připočíst zhruba 12 milionů pořadů Českého rozhlasu poslouchaných tzv. on demand (tedy jindy než v době vysílání) spuštěním z webových stránek, z portálu mujRozhlas atd., také z tzv. třetích stran (youtube apod.). Těžko statisticky určit, kolik procent populace tuto možnost využívá, skutečností je, že počet takto poslouchaných pořadů stále narůstá.

Audity nákladů a příjmů jsou věcí dozorčí komise Rady Českého rozhlasu, kromě toho má generální ředitel ČRo k dispozici výsledky interních auditů.

Souběžné vysílání na FM a DAB je v současné době nezbytností, protože velká část posluchačů dosud nevlastní DAB přijímače. Digitalizaci uložila Českému rozhlasu vláda, ani to nebylo jeho rozhodnutí. Problém je, že komerční stanice nic podobného od vlády uloženo neměly a nemají, rozvoj digitálního signálu je jen na jejich uvážení.

Věci jsou zkrátka složitější, než se na první pohled zdá. Jedno je ale jisté: Český rozhlas musí respektovat zákony a přizpůsobit se aktuální finanční situaci.

S pozdravem a s díky za pochopení

Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu