Informování občanů v případě blackoutu

16. březen 2022

Zákon o krizovém řízení stanoví povinnost zveřejnit rozhodnutí o krizových opatřeních. Ta není specifikována vyjmenováním konkrétních způsobů, jimiž je vysílání šířeno.

Dobrý den,

V souvislosti s bezprecedentním krokem rozhlasu týkajícím se vypnutí
vysílání na středních a dlouhých vlnách bych měl dotaz. Jakým
způsobem je zajištěno informování občanů například při masivním
blackoutu? Děkuji.

P. B.

________________________________________________________________________

Vážený pane,

děkuji Vám za zajímavý dotaz. Konzultoval jsem toto téma s odborníky na distribuci signálu i na bezpečnostní problematiku a dovoluji si Vám sdělit své závěry.

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, stanoví povinnost hromadných sdělovacích prostředků zveřejnit rozhodnutí o krizových opatřeních. Provozovatelé rozhlasového nebo televizního vyslání jsou povinni uveřejnit příslušné informace bez náhrady nákladů. Tato povinnost není specifikována vyjmenováním konkrétních způsobů, jimiž je vysílání šířeno. Z toho vyplývá, že tato povinnost bude naplněna šířením zmíněných informací v dostupných distribučních systémech, konkrétně VKV/FM, DAB+, DVB-T2, DVB-S2 a živém internetovém vysílání (streaming).

K vypnutí středních vln vedly finanční důvody. Český rozhlas hospodaří s příjmem z rozhlasových poplatků, které se víc než patnáct let nezvýšily, ačkoli se zdražuje vše od energií po pohonné hmoty. Provoz středovlnných vysílačů (a také dlouhé vlny) znamená desítky milionů korun ročně. Finance jsou na druhou stranu potřeba k zajištění a rozvoji digitálního vysílání, které Českému rozhlasu nařídila svým usnesením vláda ČR. Je to složitá situace a byl bych rád, kdybyste pozici Českého rozhlasu vnímal v těchto širších souvislostech.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

Spustit audio