Jak zacházet se jménem TGM

9. říjen 2025

Ve shodě se stanovisky Ústavu pro jazyk český AV ČR se přikláním ke skloňování příjmení, které Masaryk převzal od manželky.

Vážení.

V uplynulých dvou posledních dnech jsem poslouchal Vaše vysílání, a protože ho mám rád, upozorním Vás na hrubou chybu, kterou si téměř s jistotou nikdo z Vás neuvědomuje a mě to extrémně irituje!

Včera a předevčírem Vaši moderátoři mluvili v určitých souvislostech o prvním Československém prezidentovi, jehož si téměř každý Čech váží za jeho činy. Já osobně ne. Zřídil tady republiku namísto silné a důstojné konstituční monarchie, kterou nahradil kravatami, ve kterých se jen střídají obličeje, ale situace Českých zemí se od té chvíle jen zhoršuje. Navíc kdyby zůstalo toto území v rámci monarchie, jsem přesvědčen, že by nás nikdo nezradil v Mnichově, a určitě bychom nežili půl století pod dvěma nelidskými diktáty nacistů a komunistů. To jen abyste pochopili, že nejsem předpojatý a Pana Masaryka rozhodně za jeho rozhodnutí v žádném případě neobdivuji. Věřím, že bez jeho zasazování do politiky by tady bylo lépe. Nicméně většina zdejších obyvatel ho uctívá a stejně vyslovuje jeho jméno s pro mě nepochopitelnou hrubou chybou. Jsem navíc téměř přesvědčený, že ani nikoho z Vás by to nenapadlo.

Bez přehánění všichni Češi při skloňování skloňují i příjmení, které si Masaryk vzal po své ženě, Charlotte Garrigue. A přitom nikomu nedochází, že než se její příjmení podle zdejších pravidel zprznilo do podoby Garrigueová, nikdo ho také neskloňoval, protože je to Francouzské příjmení a bez přípony "-ová" to ani nejde. Nicméně od doby, kdy se tam přípona začala přidávat, její příjmení Češi vyslovují "Garyková". V tom slově žádné písmeno "k" není! Jsou tam dvě písmena "g"! Čili když už se takhle odporně upravilo, mělo by se číst "Garygová".

Příjmení jejího chotě se v prvním pádu ve výslovnosti rýmují, tedy jsou vyslovována jako "Garyk Masaryk" a to popuzuje bez používání zdravého rozumu při skloňování automaticky rýmovat. Tedy například ve druhém pádu to vyslovovat jako "Garyka Masaryka" nebo třeba v šestém jako "Garykovi Masarykovi".

Jak už jsem řekl, je to Francouzské jméno a skloňovat ho není možné! Tedy správně se ve druhém pádu má vyslovovat "Garyk Masaryka" nebo v pádu šestém "Garyk Masarykovi", v sedmém "Garyk Masarykem" a podobně. Stejně jako by to mělo být a bývalo u jeho ženy.

Když už máte potřebu příjmení Garrigue skloňovat, což je mi odporné, ale bohužel v Česku normální, tak ho tedy nevyslovujte s písmenem "k", které tam vůbec není, ale s písmenem "g", které tam naopak je. Čili v druhém pádu se bude vyslovovat "Garyga Masaryka", v pádu šestém "Garygovi Masarykovi" a tak dále.

Smutnější na tom je, že to nenapadne nikoho a už vůbec ne lidi, jejichž práce je mluvit v rozhlasu a v televizi (kam jsem to psal à propos asi před dvěma týdny), ale obyčejného mladého člověka od kasy na čerpací stanici, který to ví jen proto, že přemýšlí jednoduše a logicky. A vždycky mě vytočí když v zaměstnání v rádiu slyším tenhle výblitek s Tomášem Garykem Masarykem.

Děkuji Vám za pozornost.

J. K.

_____________________________________________________________________

Vážený pane,

jako dlouholetý redaktor mám k českému jazyku nejen emocionální, ale také profesionální, pragmatický vztah. Proto neodsuzuji přechylování, které je v systému jazykové flexe (tvoření významů slov jejich tzv. ohýbáním prostřednictvím koncovek) výhodné a funkční. Argument, že jinde to dělají jinak, nemá pro mne vypovídací hodnotu. Jiné jazyky tvoří význam jinými způsoby. Komolení českých jmen a příjmení v zahraničí je nutnou daní za jiné jazykové systémy a nepovažuji je za odporné, stejně jako nevidím nic odporného na včlenění cizích prvků do českého jazykového systému. Rovněž nemohu hovořit o prznění. Na to si češtiny příliš vážím. Podobně (tedy že málo respektuje přicházející impulsy a přizpůsobuje si je vlastnímu systému) by mohli dehonestovat svůj jazyk lidé kdekoli na světě.

Ale to není podstatou Vaší připomínky. Tou je skloňování příjmení prvního československého prezidenta. Ve shodě se stanovisky Ústavu pro jazyk český AV ČR se přikláním ke skloňování příjmení, které Masaryk převzal od manželky. Je to úzus a jeho změna by se podle mého názoru neujala stejně, jako nemá šanci ujmout se např. přechylování jmen Edith Piaf nebo Marilyn Monroe. Čeština jako každý jazyk je plná výjimek, které nelze vysvětlit – je to živý organismus a nepočíná si vždy racionálně. Tedy skloňování. A tady Vám dávám zapravdu. To, že v prvním pádě vyslovujeme neznělé „k“, má oporu ve spodobě znělosti (lev – lef, oběd – obět, tužka – tuška). Ovšem v dalších pádech by mělo znít znělé „g“, tak jak uvádíte, opět ve shodě s Ústavem pro jazyk český.

https://dotazy.ujc.cas.cz/odpovedi/?id_klicove_slovo=930&filter=1

Otázkou je, zda je reálné zajistit, aby česká společnost vzala tento požadavek na vědomí. Leccos v tom mohou učinit média. Proto postupuji Váš dopis i svou odpověď vedoucí Oddělení vzdělávání Českého rozhlasu s doporučením, aby tento problém byl začleněn do školení a seminářů pro pracovníky Českého rozhlasu.

S pozdravem

Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu

Spustit audio