Jaká jsou kritéria pro zařazení informace do zpravodajské relace?

Dobrý den,

tuším, že minulý týden jste v rámci zpráv na Radiožurnálu informovali o tragédii na svatbě v Indii, kdy se zřítila zeď a zabila dvacet čtyři lidí včetně dětí.

Zajímalo by mě, jakou má podle vás tato informace pro občany České republiky informační hodnotu. Komu vědomí o této tragédii pomůže při nějakém rozhodování? Co je podle Vás přínos této zprávy?

Děkuji.

Hana Urbánková

Vážená paní Urbánková,

dovolte, abych Vám vysvětlil své stanovisko k Vašemu dotazu. Zpráva z 11. května, na kterou odkazujete, informuje o neštěstí v západoindickém státě Rádžasthán, při němž zahynulo nejméně dvacet čtyři lidí. Chápu Váš postoj k negativně laděným informacím. Toho špatného se děje víc než dost a člověk má někdy pocit, jako by už na světě nebylo místo pro něco potěšujícího.

Ovšem rád bych, abyste vzala v úvahu, že hledat a představovat pozitivní, povzbuzující momenty není úkolem žádného profesionálně vedeného zpravodajství.

Obecně vzato, úlohou zpravodajství je hledat to, co je mimořádné, co mění stav věcí, co z normy vybočuje. (Známý bonmot mluví o tom, že zpráva není, když kominík vyleze na střechu, ale když z ní spadne.) Pokusy koncipovat zpravodajské relace jako souhrn pozitivních informací (například koncepty tzv. bílých zpráv) se nesetkaly s úspěchem.

Můžeme debatovat o tom, proč tomu tak je, ale skutečností je, že ani veřejnoprávní média se nemohou zcela zříci zmíněných zásad, ačkoli proti některým komerčním médiím působí díky respektování zákonných norem a vlastních kodexů často podstatně méně dramaticky a afektovaně.

Mediální zpravodajství neslouží jako podklad pro rozhodování, to není jeho funkce. Informace jako podklady pro rozhodování jsou poskytovány specialistům v jednotlivých oborech a jsou zcela jinak editovány a strukturovány. Namístě je v tomto případě mluvit o informační hodnotě.

Těžiště Vámi zmíněné zprávy spatřuji v závěrečné pasáži zprávy, která následovala po informaci o neštěstí a počtu obětí: „Pády budov jsou v Indii poměrně běžné, zvláště během sezóny monzunových dešťů. Kvůli obrovskému příchodu lidí do měst za prací, nedostatku levného bydlení a horším předpisům začali stavaři používat méně kvalitní materiály nebo nepovoleně přidávat další patra.“

Toto zasazení do širšího sociálně-ekonomického kontextu je přidaná hodnota informace o katastrofě, která opravňuje její zařazení do zpravodajství média veřejné služby. Komerční média by tuto pasáž patrně nahradila podrobnostmi o obětech a podobnými emocionálně zabarvenými informacemi.

Na danou věc může samozřejmě existovat více úhlů pohledu. Pokusil jsem se představit Vám ten svůj a věřím, že jej přijmete s pochopením.

Srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu