Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
První motocykl. Devadesát kilo a maximální rychlost 11 kilometrů za hodinu
Gottlieb Daimler získal 29. srpna 1885 patent na jednostopé vozidlo poháněné výbušným motorem. Spojil se s Wilhelmem Maybachem a světlo světa tak spatřil první motocykl.
-
Šternberkové výrazně ovlivňovali politické události své doby a časem se rozdělili na dvě větve
Kořeny rodu Šternberků sahají až do druhé poloviny 12. století. Zakladatelem jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů naší historie byl tehdy Diviš z Divišova.
-
Úžasné životy: Karel Weinlich podle Jana Pokorného
Režisér Karel Weinlich se svou tvorbou zapsal do rozhlasové historie. Na společné chvíle i nečekané obsazení do pohádky zavzpomíná moderátor Radiožurnálu Jan Pokorný.
-
Muzeum Louvre. Vystavuje na 35 tisíc exponátů, včetně slavné Mony Lisy
Muzeum Louvre v Paříži se veřejnosti otevřelo 10. srpna 1793. Snad má jméno po zámečku Louverie. Někteří lingvisté se přiklání ke slovu leovar, což je opevněné místo.
-
Tove Janssonová. Autorka dobrosrdečných skřítků mumínků
Tove Janssonová se narodila 9. srpna 1914 do umělecké rodiny. Jejím nejslavnějším dílem je série knih o muminech – dobrosrdečných skřítcích.
-
Profesionálové. Novinářka, lékař, kriminalista. Dokuseriál o tom, jak vypadaly profese před 100 lety
Jak žili lidé před 100 lety? Dokuseriál Profesionálové přichází s výzvou pro tři známé reprezentanty atraktivních profesí, kteří zkusí dělat svou práci „postaru“.
-
Tanec polka. Vymyslela ji služka Anna Chadimová
3. srpna 1884 zemřela Anna Chadimová. Služka, která vymyslela tanec polka. Podle druhé verze prý vznikla ze sympatií k polskému národnímu povstání roku 1830.
-
Korintský průplav. Snili o něm tři císaři. Otevřít se ho podařilo až v druhé polovině 19. století
Korintský průplav byl otevřen 25. července 1893. První plány jsou už ze 7. století př.n.l. Pevninskou šíji oddělující od zbytku Řecka Peloponés chtěl vykopat Periandros.
-
Symbolem první parní železnice na našem území jsou dodnes viadukty před stanicí Hranice na Moravě
Prvním městem na našem území, do kterého přijel parní vlak, bylo Brno. Stalo se tak 11. listopadu roku 1838.
-
Smrt Hanče a Vrbaty se stala symbolem sebeobětování a přátelství až za hrob
Dvacátý čtvrtý březen je Dnem horské služby České republiky, a to na památku tragické smrti dvou přátel, Bohumila Hanče a Václava Vrbaty.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- následující ›
- poslední »