V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008–2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor, v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení Domácí redakce.
Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák).
Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika Minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i 15dílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019–2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové.
Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Úžasné životy: Ota Pavel podle Slávky Kopecké
Spisovatel Ota Pavel se zapsal do srdcí mnoha čtenářů a také rozhlasových posluchačů. Jak osobní setkání ovlivnilo spisovatelku Slávku Kopeckou a jaká poučení si odnesla?
-
Kriminální příběhy můžou vypovídat o společnosti víc než ty politické, říká režisér Jiří Svoboda
Český režisér vypráví o vlivu Dostojevského, různorodosti názorů i o tom, proč by se chtěl podívat do Izraele.
-
Antoni Gaudí. Jeho životním dílem se stala katedrála Sagrada Familia
Antoni Gaudí, jeden z nejoriginálnějších architektů, se narodil 25. června roku 1852 v Katalánsku. Jeho životním dílem se stala katedrála Sagrada Familia.
-
Mám rád opravdové sci-fi, ne fantasy – to ani nedovedu číst, natož abych ho psal, říká Ondřej Neff
Český spisovatel sci-fi a novinář vypráví nejen o počátcích internetu, mluví o tom, co obnáší literární práce a že nemá smysl zaobírat se malichernostmi a osobními spory.
-
Bazilika Sacré-Cœur na Montmartru. Příběh pokání a architektonické krásy
Bazilika Sacré-Cœur shlíží na Paříž z vrcholku Montmartre, na jehož úpatí kdysi býval lom. Základní kámen byl položen 16. června roku 1875.
-
Otáčivé hlediště v Českém Krumlově. První točna byla dřevěná a otáčeli s ní lidé
Otáčivé hlediště v Českém Krumlově přivítalo diváky 9. června 1958. První točna byla dřevěná a vešlo se na ni 60 diváků. Její otáčení navíc musela zajišťovat lidská síla.
-
Nejsevernější bod České republiky leží necelých 13 kilometrů západně v katastru obce Lobendava
Každý, kdo chce navštívit nejsevernější bod České republiky, by se měl pořádně podívat na mapu. Bude váhat, jestli má vyrazit do Frýdlantského nebo Šluknovského výběžku.
-
Ještě v roce 1929 tady byl hostinec s dámskou společností. Teď tu bydlí Český rozhlas Hradec Králové
Domovem hradeckému studiu je od roku 1999 dům za hradeckým Tyršovým mostem. Dům má bohatou a lechtivou historii. Při přestavbě se tady „vyřádili" dva architekti.
-
Poldi Kladno. Hvězda světové ocelářské výroby a její smutný osud
Podnikatelem, který kladenské železárny pozvedl na světovou úroveň, byl Karl Wittgenstein. 18. května 1889 založil huť a pojmenoval ji po své manželce Leopoldině.
-
Krkonošský národní park. Ředitelem byl horník, který vybudoval dobře fungující instituci
Krkonošský národní park byl vyhlášený 17. května 1963. Stal se prvním územím s nejvyšším stupněm ochrany v Česku. Symbolem je modrý květ hořce.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- následující ›
- poslední »