Jednostranná skladba hudebních pořadů

Pane ombudsmane Českého rozhlasu, Milane Pokorný,

píši vám na základě vysílání Českého rozhlasu Dvojka. Byl jsem posluchačem vysílání od brzkých ranních hodin do pozdních večerních, ba i někdy v noci. Nyní už nejsem – vypínám. Skladba hudebních pořadů je příliš jednostranná vysílána hudebními skupinami střídavě a neustále pravidelně jedna skupina česká, druhá skupina zahraniční – anglická, převážně americká hudební skupina.

Tím se vytratila z vysílání hudba zábavná, populární, dechová, lidová, folklorní apod.

A nyní neustále od časných ranních hodin do pozdních večerních, ba i v noci hudba jen hudebních skupin atd.

Mám dojem, že změna nastala počátkem roku 2016, kdy nastoupil do funkce ČRo generální ředitel René Zavoral.

Takto se naplnila slova našeho písničkáře Karla Hašlera: „Ta naše písnička česká, ta je tak hezká, tak hezká. Jestli nám zahyne, všechno s ní pomine, potom už nebudem žít… Zpívejte lidičky ty naše písničky Slovenska, Moravy, Čech, tolik je krásny v nich, že je to velký hřích, že jsou tak utlačené. Ta naše písnička zela je chudičká, ale je nejhezčí ze všech…“

Rozhlasové vysílání ovládli divadelníci, umělci, výtvarníci apod. Málo víme o našem průmyslu, podnikatelích a zemědělcích.

S pozdravem posluchač staršího věku

Miloslav Kala

Vážený pane Kalo,

děkuji Vám za dopis, který svědčí o tom, že rozhlasové vysílání pro Vás není jen zvukovou kulisou, ale především zdrojem poznání, duševního obohacení a pozitivních zážitků. Tedy hodnot, jejichž šíření a upevňování má Český rozhlas přímo takříkajíc „v popisu práce“.

Souhlasím s Vámi v tom, že se v naší společnosti ustálil zvyk věnovat až nepřiměřenou mediální pozornost některým uměleckým profesím. Zdůrazňuji slovo „některým“, protože například spisovatelé, básníci nebo interpreti a skladatelé klasické hudby jsou až na výjimky ve stínu mediálně vděčných profesí hereckých či zpěváckých.

Mělo by být posláním Českého rozhlasu, aby věnoval pozornost daleko širšímu spektru profesí, které přinášejí naší společnosti prospěch, a musím říci, že ve srovnání s komerčními médii to Český rozhlas také činí. Například každodenní příspěvky na Českém rozhlase Plus (Laboratoř, Leonardo Plus, Historie Plus, Magazín Leonardo, Natura Plus, Týden ve vědě a mnohé další) popularizují nejnovější vědecké poznatky a s tím také velmi potřebné a cenné vědecké specializace, jež by se mohly stát inspirací zejména pro mladou generaci. A to se také děje, o čemž svědčí například dopis patnáctiletého posluchače stanice ČRo Plus, který jsem dostal právě dnes. Stejně tak přispívají k poznání prospěšných „méně viditelných“ profesí mnohé pořady na Vltavě nebo Dvojce.

Nicméně o to, aby Český rozhlas byl skutečně hodnototvornou institucí, je třeba usilovat soustavně. A podněty, které přináší i Váš dopis, jsou z tohoto důvodu užitečné. Při jednání s odpovědnými pracovníky Českého rozhlasu je rozhodně podpořím.

Co se týče Vaší stížnosti na jednostrannost výběru hudby pro Dvojku Českého rozhlasu, podle vyjádření hudebního dramaturga Petra Krále je plných sedmdesát procent hudební produkce na této stanici českého původu. Ovšem máte pravdu v tom, že takzvané menšinové žánry, jako je dechovka a folklor, se zde vyskytují minimálně. Dechovku si můžete poslechnout na regionálních stanicích Českého rozhlasu a podle čerstvých zpráv se na Dvojce připravuje nově koncipovaný pořad věnovaný české lidové hudbě.

I o tomto Vašem postřehu budu příslušné pracovníky informovat.

Přeji Vám hodně zdraví a také spokojenosti s pořady Českého rozhlasu.

Srdečně zdraví

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D. ombudsman Českého rozhlasu