Josef Fousek

Zvláštní slovo - kupa. Hromada čehosi - jablek. šatstva, knih, sněhu, kamení. Nevím, zda mohu nazvat všechny hlouposti, kterých jsme denně svědky, kupou nesmyslů...

Hledáme naději, svěřujeme se těm, od kterých čekáme vlídné slovo. Věříme, že jsme našli přátele, kteří stejně jako my, vnímají naši radost i osamělost.

Pravda je iluze, která má tolik podob, že neznáme tu pravou. Je to nepochopitelné, ale lidé, kteří věří lžím, pravdu nehledají.

Vážím si každého dne, kdy mohu říci - mám dobrou náladu. Stačí k tomu málo. Setkání s vlídným slovem, hezký úsměv, chvíle, kdy se nepřipomíná žádný ze stařeckých bolístek.

Přiznávám, že mi nevadí, když mě má někdo za opičáka. Miluji opice, jsou nám podobny. 

V lavicích slovutných lidových zvolenců lidu je sice nepohodlno, ale stačí hebký bulíček a sedinka si hoví v klidu. V zájmu lidu je nutno něco vytrpěti...

Probudil jsem se a objala mě šeříková nálada. Z rádia mě vítala sladká píseň, do ranní kávy jsem nemusel dávat umělé sladidlo. Do pokoje vešlo slunce...

Alkohol je jako vzteklý pes. Dokud cítí sílu, ulidňuje. Tuší-li slabost, trhá řetězy.

Dnes jsem dal myšlenky na pandemii a na politické šarvátky do osobního trezoru. Nechci se zařadit mezi sortu "co Čech - to politik". Chci se držet svého kopyta.

Společnost se dělí v každé době na nejrůznější skupiny. Někteří z nás lidí mají větší talent na hudbu, na politiku, na sport, na vědu...