Josef Veselý

Na venkově se v dobách po třicetileté válce setkáváme s poměrně ostře rozlišenou škálou poddaných od statkářů a chalupníků, přes podsedky k baráčníkům a podruhům.

Nejenom režisér dejme tomu filmový, divadelní nebo (abychom nechodili daleko) rozhlasový může nakládat na bedra svých poddaných.

Starší učebnice dějepisu vnukly zběžně orientovanému člověku představu, jako by katolictví samo o sobě bylo vůči jiným vyznáním mnohem nesnášenlivější než protestantství.

Jedním z mnoha vážných důsledků třicetileté války bylo, že se podstatně změnila domácí politická reprezentace. Nastal významný pohyb ve složení stavů.

Pokusme se výsledky třicetileté války nějak sumarizovat. Tak tedy: dlouhý celoevropský konflikt především přinesl obrovité populační ztráty.

Po delší době se podíváme zase do Prahy. Právě zde zahořel první plamínek třicetiletého válečného požáru, právě tady uvidíme jeho poslední jiskřičky.

Při každé návštěvě vstupujeme do momentu o něco bližšího našemu času. I tentokrát se malinko přiblížíme století, v němž žijeme, ale ještě nám zbývá ujít pořádný kus cesty.

K Brnu přitáhl generalissimus Linhart (taky se podepisoval „Lennart“) Torstensson v čele švédské armády nikoli od severu, jako se dalo očekávat.

„Když třicetiletá válka byla už ve své poslední třetině, prožila dvě největší moravská města, Olomouc a Brno, vzrušené události, které rozhodly o jejich dalších osudech.“

Psala se Léta Páně 1639 až 1643. Naše země, sužované válkou, které se jednou mělo říkat třicetiletá, tehdy postihly tři rychle po sobě jdoucí útočné vlny.