Josef Veselý

Jan Hus se narodil asi roku 1371 v Husinci. Od roku 1390 studoval na universitě v Praze, v roce 1393 se stal bakalářem a roku 1396 mistrem svobodných umění.

Scházíme se po sté sedmdesáté osmé a v našem zorném poli se ocitá pozoruhodná postava, která měla na naše dějiny větší vliv, než bychom u ní předpokládali.

Na této schůzce se pokusíme prozkoumat pravdivost výroku Gaia Iulia Ceasara, totiž že „v pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé.“ 

Tentokrát se zastavíme v roce 1409, kdy Václav IV. vydal mandát zvaný podle místa svého vydání – Dekret kutnohorský.

„Ne nadarmo stál Václav IV. o to, aby byla rozptýlena podezření, že světská i duchovní moc v zemích Koruny české dopouští rozkvět viklefovského kacířství.“

„Uvnitř země české nemeškalo se se starostí o navrácení pokoje dávno pohřešovaného. Mezi kořistnými zemany byl rytíř Jan Zúl z Ostředka ten nejmocnější a nejstrašnější.“

Asi tak čtyřicet let předtím, než přišel na svět v Husinci synek Jan, narodil se poblíž anglického Richmondu v hrabství Yorkskire jeho jmenovec.

„Jan Hus, narozen v Husinci, pocházel z rodičů stavu obecného sice, avšak poněkud zámožnějších. V Praze studovav, stal se v září 1393. roku bakalářem svobodných umění.“

Jan Hus se dožil přibližně čtyřiceti pěti let, avšak o prvních dvou třetinách jeho života nedovedeme říct skoro nic věrojatného.

Na začátku 15. století bylo náboženství doslova jazykem tehdejšího člověka – všechny problémy společenské jenom pomocí náboženských pojmů.