Josef Veselý

V druhé polovině roku 1631 cestoval Rašín od Valdštejna ke švédskému králi a zpět třikrát. Bylo zřejmé, že vévoda myslí na pomstu, která by mu dovolila návrat na jeviště.

Rádi bychom vás na dnešní schůzce zavedli do Šťastné země. Nebudeme překračovat hranice, zůstaneme doma, neboť Šťastná země „Terra felix“ – se nachází u nás.

Albrecht z Valdštejna v tomto díle dospěje na další metu své kariéry. Stane se „generalissimem Oceánu a Baltského moře“.

Cílem této naší výpravy jsou především dvě města: Jičín a Praha. Albrecht z Valdštejna, se sice psal „z Frýdlantu“, ale jeho srdce a hlava patřily právě těmto dvěma městům.

Mnohomilionový majetek, zabavený povstalcům v zemích Koruny české po bitvě na Bílé hoře v průběhu první poloviny roku 1621, zůstával téměř rok v císařově vlastnictví.

Albrecht z Valdštejna obdržel zprávu o přijetí Ferdinanda Štýrského za českého krále cestou se dvěma kompaniemi jízdních arkebuzírů přes Štýrsko k Jaderskému moři.

O tom, že se Albrecht z Valdštejna v pětadvaceti letech oženil, svědčí jediná věta, kterou si poznamenal do svého horoskopu: Uzavřel jsem sňatek s jednou vdovou.

„Ze svých studií se Valdštejn vrátil domů, ale hned nato se vydal do světa. Čekala ho cesta po Evropě, která se protáhla nejméně na dva roky.“

„Valdštejnové je jméno staročeského rodu, odvozujícího svůj původ od Markvarticů a později rozrostlého do mnoha vnitřně členěných a bohatě potomky zastoupených větví.“

Hromadnou popravou na Staroměstském náměstí represe neskončily, naopak, fyzická likvidace hlavních účastníků povstání byla jen úvodem k útoku mnohem drtivějšímu.