Kontroverzní komentář o Ester Ledecké

Vážený pane doktore,

píši Vám, neb naprosto nesouhlasím a jsem proti způsobu uvažováni prezentovaném v článku na odkaze:

https://www.irozhlas.cz/komentare/ester-ledecka-snowboard-olympijske-hry-pchjongcchang_1802131050_sam
V současné době veřejnoprávní media podstupují těžkou zkoušku důvěry u veřejnosti a podobné způsoby sebeprezentace jednotlivých autorů ji dle meho soudu nezvyšují. Zároveň mi přijde jako naprostá drzost a ostuda si vymáhat od někoho pozornost tímto zpusobem. Svoboda vyjadřování má dle meho soudu jisté meze a ty jsou definovány bazální morálkou. Tento text vsak z morálního hlediska leží v hloubce Mariánského příkopu.

Nevím, co vlastně požaduji, rozhodně ne stažení textu, nejspíše omluvu či zamyšlení autora, pokud je ho schopen. Cítil jsem potřebu vyjádřit svůj nesouhlas.

S uctivým pozdravem

Jindřich Brejcha

Vážený pane Brejcho,

děkuji Vám za kritické hodnocení komentáře Miroslava Bureše týkajícího se vztahu Ester Ledecké k novinářům. Dovolte mi konstatovat, že v případě komentáře jde o publicistický žánr, který se vyznačuje vysokou mírou subjektivity. Autor v komentáři projevuje svůj osobní názor, tím se komentář zásadně liší od zpravodajství, které musí ve veřejnoprávním rozhlase splňovat přísná kritéria objektivity, korektnosti a přesnosti. Miroslav Bureš má na projevení svého názoru právo, a pokud by jej chtěl korigovat nebo se za něj omluvit, je to to jeho osobní věc.

Ke svému textu z 13. 2. uveřejněnému v rubrice Komentáře na iRozhlasu Miroslav Bureš 17. 2. poté, co Ester Ledecká získala zlatou medaili, doplnil tuto pasáž:

"Asi vás to překvapí, ale stojím si za tím, napsal bych to znovu. Tím, že Ester Ledecká vyhrála olympijskou super-G na lyžích, se nic nemění. Jsem rád, že vyhrála, přeju jí to, fandil jsem jí. Ale nesmíte míchat dvě věci dohromady. Nepsal jsem primárně o jejím sportovním výkonu, ten samozřejmě uznávám, ale o vztahu k médiím a fanouškům. Ale zjevně se to u některých neshledalo s pochopením. Rozumím tomu, fanoušci nemají rádi, když jim někdo sáhne na jejich idol a nechtějí vidět negativní věci. Ale je i dost těch, kteří je vidí."

Svůj pohled na celý problém uveřejnil ve stejné rubrice 17. 2. Jan Suchan, který mj. píše:

"Není to s ní jednoduché. Spoustu věcí si chce Ester Ledecká dělat po svém a ze svých nároků neustupovat, nepodřizovat se zvyklostem. Možná ale i díky tomu je česká hvězda novou olympijskou vítězkou v lyžařském superobřím slalomu. (...) Eufemisticky řečeno nevyhledává zrovna pozornost médií, zvlášť těsně před závody. Se všemi ostatními českými adepty na medaili mohli novináři před jejich olympijskými starty mluvit. Se Sáblíkovou, Samkovou nebo Vítkovou dokonce několikrát. S Ledeckou to nešlo ani na pět minut, postačit musely odpovědi zaslané manažerem. (...)

Ester Ledecká je zvyklá si jít za svým a v řadě případů se neohlížet na názory a přání ostatních, což ne každý dokáže skousnout. Jejím životním snem bylo získat olympijské zlato a teď ho má, navíc v superprestižním a vysoce konkurenčním alpském lyžování. Tím splatila všechny ústupky, které byly potřeba."

Celý text je zde:

https://www.irozhlas.cz/komentare/ustupky-se-vyplatily-zlato-je-prebiji_1802171934_tat

Český rozhlas prakticky celou sobotu měl jako hlavní téma zlatou olympijskou medaili Ester Ledecké, jeho nejposlouchanější stanice Radiožurnál tomu věnovala nebývalý prostor, a je to tak dobře – české olympijské zlato ve sjezdové lyžařské disciplíně je skutečně historická událost. Z citovaných příspěvků dvou sportovních novinářů Českého rozhlasu zřejmé, že novinářská práce je stálá komunikace nejen se čtenáři a posluchači, ale také mezi novináři navzájem. Názor jednoho autora je korigován, doplněn, relativizován či podpořen názory autorů dalších a je to tak v pořádku. Proto nelze z jednoho publicistického textu vyvozovat zásadní závěry.

Věřím, že mou odpověď přijmete s pochopením.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu