Libor Dvořák

Zatímco evropští politici se obávají o spolehlivost transatlantických vazeb a zástupci Velké Británie a Francie míří do Washingtonu, na Ukrajině se začalo mluvit o volbách.

Americkou stranu vedl ministr zahraničí Rubio, v ruské delegaci nechyběl jeho protějšek Lavrov. Ukrajinští zástupci ale pozváni nebyli.

Hlavním tématem mnichovského bezpečnostního summitu, který v neděli odpoledne skončil, byla podle očekávání válka na Ukrajině a nadcházející mírové rozhovory. 

Střídání stráží ve špičkách ukrajinského armádního velení doposud plodí největší rozruch a další otázky.

EU, Rada Evropy, Ukrajina a 37 zemí položily právní základy pro vytvoření zvláštního tribunálu. Má se zabývat ruskou agresí na Ukrajině a bude fungovat na půdě Rady Evropy.

Přestože na mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou, která by garantoval Washington, netrpělivě čeká celý svět, jsou vyhlídky alespoň na rusko-ukrajinské příměří „mlhavé“. 

Jaké bylo politické a vojenské zákulisí okupace Československa v roce 1968? Jak je možné, že Dubček těsně před invazí tvrdil, že suverenita země není ohrožena?

Přestože se to leckomu nezdá, staronový americký prezident Donald Trump má k dispozici plno nástrojů, které mohou Vladimira Putina přimět, aby usedl k jednacímu stolu.

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle průzkumů u volebních místností si posedmé zajistil pět let v čele země. 

Bývalý místopředseda ruské centrální banky Oleg Vjugin pro Reuters řekl, že Rusko má zájem o diplomatické vyrovnání konfliktu s Ukrajinou i kvůli ekonomickým problémům.