Lukáš Jelínek

„Nejsem sázková kancelář, abych říkal, jak vidím šance na schválení vládního účinkování. Uvidíme 15. listopadu, kdy by mělo být po hlasování jasno,“ řekl Ivan Bartoš.

Měsíc jsme netrpělivě čekali, zda, kdy a jak se nemocný prezident Miloš Zeman vyjádří k výsledkům sněmovních voleb a sestavování nové vlády. Stalo se.

Lidé stojí o politiky s příběhem. Takovým důvěřují. Vize a sliby jsou fajn, člověk se ale jimi časem přejí. Proto mají navrch akční jedinci – byznysmeni i lidé z radnic.

Osmadvacátého října večer jsme mnozí nevěřícně napínali uši a protírali si oči. Premiér Andrej Babiš pronesl snad nejpokornější projev ve své politické kariéře. 

Tak dlouho se ČSSD odrážela ode dna, až po částečném vyklizení pozic na radnicích a hejtmanstvích a debaklu v senátních volbách ztratila i zastoupení ve sněmovně.

Koronavirová epidemie je zase v plném proudu a politici za ní opět trestuhodně klopýtají. U mnohých mají přednost pocity, dojmy a nálady ve veřejném mínění.

Po týdnech spekulací máme na čas jasno. Prezident republiky podle ošetřujících lékařů není s to vykonávat svoje povinnosti a jejich prognóza na nejbližší týdny je nejistá.

V novodobé historii jsme si zvykli na dva modely chování prezidenta. Buď slouží jako opora nějakému stranickému lídrovi, anebo sám aktivně šibuje figurkami na šachovnici.

O co si Andrej Babiš koledoval, to dostal. Českou politiku nezatížil jen svými kauzami, které rezonují i za hranicemi, ale také sebestředným stylem.

Tak dlouho se Andrej Babiš (ANO) opíral do Pirátů se Starosty, až zvítězil třetí tým – koalice Spolu. Posledním, kdo ještě může držet ANO u moci, je prezident Miloš Zeman.