Lukáš Jelínek

S ubývajícím předvolebním časem se zužuje pozornost na souboj tří největších aktérů – hnutí ANO, koalice SPOLU a tandemu Pirátů se Starosty a nezávislými.

Vítězství středopravicové opozice zachrání Koudelkovi křeslo. Když zesílí vliv okamurovců a komunistů, může se pakovat rychlostí blesku.

Není zase tolik institucí, které by dělaly Česku dobré jméno za hranicemi. Smutným výsledkem předvolebního licitování nad BIS tak může být, že ona o tuto výsadu přijde.

Co je špatného, když se druzí nedomáhají nějakých výhod na úkor jedněch, ale jen stejných podmínek a stejného zacházení pro všechny?

Skládání kandidátních listin pro sněmovní volby je úplná chemie. Každý dělá, co umí, přesto to leckdy kolem prská a bouchá.

Impérium vrací úder. Andrej Babiš (ANO) se rozjel a oponentům nedá svou kůži lacino. Obrátil se proti městskému úřadu v Černošicích i Transparency International.

Janě Maláčové a Matěji Stropnickému (ČSSD) lze vytknout předvolební exhibici a je šumafuk, že mimo obvod, v němž kandidují. Nikdo ale nemůže bagatelizovat samotný problém.

Kdo z politiků aspoň jednou za život nevydá vlastní knihu, ten jako by nebyl. A je jedno, jestli ji poskládá z článků, projevů, vizí, veselých historek nebo receptů.

Když Babiš vyhraje volby, může se zatvářit, že vyhověl konkurenci, a Stříže vystřídat za někoho loajálnějšího. Konzervativci by jej odvolali asi obratem.

Ústava České republiky je v postkomunistickém prostoru pokládána za jednu z nejlepších díky systému brzd a protivah, který rozděluje odpovědnost mezi ústavní aktéry.