Lukáš Jelínek

Uplynulé desetiletí přineslo v české politice masivní nástup protestních stran a hnutí. Autentičtí, budovaní odspodu, byli ale prakticky jen Piráti.

Novoroční obědy prezidenta s premiérem jsou pěknou tradicí. Sice ne dlouhou a jednou Petrem Nečasem přerušenou, ale pro chod státu prospěšnou.

Vztahy České republiky a Ruska zaznamenaly letos takové turbulence, že nemohly zůstat stranou pozornosti občanů ani tajných služeb.

Zmýlil se ten, kdo čekal, že se prezident Miloš Zeman ve vánočním poselství opře do svých kritiků, účastníků protestů pořádaných spolkem Milion chvilek pro demokracii.

Český ústavní systém je komplikovanější než v sousedních zemích.

Stres je vždy na škodu. Nyní drtí demokratické politické strany. Část společnosti, které se příčí osoba a vládnutí Andreje Babiše, se shlukuje a artikuluje své požadavky.

Těžko říct, jak to čeští komunisté dělají, ale co chvíli z jednání jejich orgánů dýchá temná minulost tak mrazivě, až se jeden otřepe.

Na to, že střet zájmů premiéra Andreje Babiše je v rozporu s dobrými mravy,  neupozorňuje jen opozice, demonstranti v ulicích, ale i audit vypracovaný pro Evropskou komisi.

Vládě Andreje Babiše je bližší košile voličské přízně než kabát evropské solidarity.

Víkendový sněm TOP 09 mnohé prozradil o měnících se poměrech v české politice. V dobrém i zlém.