Na stanici Český rozhlas Plus připravuje tematickou řadu Člověk v rámci Magazínu Leonardo, přispívá do populárněvědeckých rubrik Ranního Plusu. Pro pořad Meteor Českého rozhlasu Dvojka vytváří textové verze příspěvků.
Do Českého rozhlasu nastoupil coby student v roce 2008 do Tvůrčí skupiny elévů. V letech 2009-2012 působil na stanici Český rozhlas Leonardo jako redaktor magazínu Ženšen, zaměřeného na člověka, zdraví a medicínu, občas moderoval pořad Monitor a Víkendovou univerzitu. Počátkem roku 2013 připravoval magazín Klik-a pro Rádio Česko. V letech 2013-2014 zastával funkci denního dramaturga Tvůrčí skupiny popularizace vědy.
Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy - bakalářský obor Žurnalistika se specializací rozhlasová a televizní žurnalistika a magisterský obor Mediální studia.
Všechny články
-
Spolupracujme s Čínou, ale obezřetně. Její věda a politika od sebe nemají daleko, říká vědec
Věda v autoritářských zemích je prorostlá s politikou. Upozorňuje na to odborník na vědecké vztahy s Čínou ze Stanfordovy univerzity v USA Glenn Tiffert.
-
Hledají „recept“ na neutronové hvězdy. Chceme vědět, co je uvnitř, říká jaderná fyzička Fabbiettiová
Jak se „vaří“ supertěžká neutronová hvězda, popisuje jaderná fyzička z Technické univerzity v Mnichově a vedoucí skupiny experimentů v CERNu Laura Fabbiettiová.
-
Plastové fólie na dokumenty ve skutečnosti listinám škodí. Listy se slepí a text zničí
Rodinné fotografie, stará vysvědčení nebo jiné památky i po desítkách let mohou vypadat jako nové, anebo také ne. Záleží, jak jsou ukladněné. Jak je nejlépe zachovat?
-
Díky kryoelektronové mikroskopii vidí vědci struktury, o kterých neměli ani zdání
Složité molekuly v živých buňkách můžou vědci sledovat díky vynálezu kryoelektronového mikroskopu. Za vynález dostal Nobelovu cenu i skotský biofyzik Richard Henderson.
-
Akademie věd slaví 70 let. Zavedeme vás za archiváliemi i pokusnými myšmi
Před 70 lety začala fungovat Československá akademie věd. V pětidílném seriálu vás zavedeme do jejích budov, od archivu po laboratoře.
-
EMBL měla zabránit odlivu mozků z Evropy. Dnes razí hlavně princip otevřené vědy
Evropská laboratoř molekulární biologie poskytuje vědcům špičkovou techniku a zázemí. Pro biology je podobně důležitá jako pro fyziky CERN. V čele EMBL je Edith Heardová.
-
Covid nebyl poslední zdravotní krizí. Čekají nás další. Jaké a jak se na ně připravuje Evropa?
EU v roce 2021 zřídila nový Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, zkráceně HERA. O její náplni mluví generální ředitel Pierre Delsaux.
-
Zásadní vědecké momenty roku 2022? Nový protein, způsob komunikace nebo detailní snímky z vesmíru
Co přinesl rok 2022 ve vědě? Nebylo toho zrovna málo a došlo i k několika zásadním objevům nejenom na Zemi, ale i ve vesmíru.
-
Nevolnost po silvestrovské noci: Akademici varují před akutní otravou ohňostrojovým smogem
Každou silvestrovskou noc se do ovzduší dostávají tuny škodlivých chemikálií z ohňostrojů. Na často opomíjenou hrozbu upozorňují vědci z několika ústavů Akademie věd.
-
Vědci z Akademie věd upozorňují na toxické látky z ohňostrojů. Do ovzduší se jich dostanou tuny
Každou silvestrovskou noc se do ovzduší dostávají tuny škodlivých chemikálií z ohňostrojů. Na často opomíjenou hrozbu upozorňují vědci z několika ústavů Akademie věd.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »