Martin Srb
Podílí se na přípravě pořadů o vědě a přírodě.
Na stanici Český rozhlas Plus připravuje tematickou řadu Člověk v rámci Magazínu Leonardo, přispívá do populárněvědeckých rubrik Ranního Plusu. Pro pořad Meteor Českého rozhlasu Dvojka vytváří textové verze příspěvků.
Do Českého rozhlasu nastoupil coby student v roce 2008 do Tvůrčí skupiny elévů. V letech 2009-2012 působil na stanici Český rozhlas Leonardo jako redaktor magazínu Ženšen, zaměřeného na člověka, zdraví a medicínu, občas moderoval pořad Monitor a Víkendovou univerzitu. Počátkem roku 2013 připravoval magazín Klik-a pro Rádio Česko. V letech 2013-2014 zastával funkci denního dramaturga Tvůrčí skupiny popularizace vědy.
Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy - bakalářský obor Žurnalistika se specializací rozhlasová a televizní žurnalistika a magisterský obor Mediální studia.
Všechny články
-
Čtvrtá dávka stále stejné vakcíny už podle WHO nemá velký smysl
Čtvrtá dávka očkování proti covidu není na pořadu dne a příliš časté přeočkovávání covidu nemá smysl, tvrdí WHO a EMA.
-
Jak přežít leden a nezbláznit se? V boji s nejdepresivnějším měsícem pomáhá pohyb a modré světlo
Leden je pro duševní zdraví celkově rizikový měsíc. Názory na to, jak si od smutku a deprese pomoci skutečně efektivně, se různí. Co radí odborníci?
-
Kamera nad obrazovkou je lepší než vedle ní. Čeští vědci zkoumali oční kontakt při videohovorech
Pohled z očí do očí má v mezilidské komunikaci důležitý význam. Když se ale lidé mají domluvit přes videokonferenci, technologie jim klade do cesty překážky.
-
Otužování je gymnastika pro cévy. Stačí si vzít o vrstvu méně a vystoupit z komfortu, radí lékařka
Změny teplot představují zátěž pro naše srdce a cévy. Podle kardiologů ale právě změnami teplot můžeme cévní systém natrénovat, aby je lépe snášel.
-
Je vařit bez soli umění a stačí na všechny smutky pár cihel? Pohádky pod drobnohledem vědy
K vánočním svátkům patří bezesporu pohádky. Tentokrát se na ně ovšem podíváme vědeckýma očima.
-
Úrodu žaludů následují za rok hlodavci a pak klíšťata. Semenné roky ukazují provázanost přírody
Duby, smrky, buky a další druhy stromů v některých letech plodí výrazně víc semen než jindy. Vědci se snaží zjistit proč. Mohli by pak totiž lépe plánovat obnovu lesů.
-
Zapínání a vypínání genů řídí proteiny zapojené „v kapse“. Objev může pomoci s výzkumem nádorů
V každé buňce v těle máme stejnou genetickou informaci, ale různé buňky z ní využívají jenom některé geny. Genovou expresi řídí složitý mechanismus. A ten vědci zkoumali.
-
Stavebnictví stojí na písku a jeho zásoby se výrazně tenčí. Nezbývá než recyklovat celé domy
Nové stavby budou zdražovat nejen kvůli realitní bublině, ale také kvůli zdražování základního stavebního materiálu – písku, kterého začíná být nedostatek.
-
Prodělali jste covid a stále se cítíte oslabení? Nejste sami, příčiny post-covidu vědci hledají
Jako dlouhý covid nebo post-covid označují lékaři stav, kdy se lidé sice vyléčí z nákazy, ale ani po několika měsících se necítí úplně zdraví. Co by za ním mohlo být?
-
Proč jsme potřebovali babičky? Sbíraly potravu, tím jsme získali náskok před lidoopy, říká vědkyně
Pračlověk získal velký mozek nejen díky lovu, ale i díky péči babiček. Hypotézu babiček vysvětluje antropoložka Kristen Hawkesová z univerzity v Utahu.
