Nahrává Český rozhlas opozici?
Pro mne je nestrannost základní hodnotou veřejnoprávního rozhlasu a dělám pro to vše, co mi umožňuje můj Statut.
Dobrý den,
považovala jsem Český rozhlas PLUS za médium fandící demokracii. Dnes ale už podruhé v krátkém čase - prakticky v jednom týdnu - jsem si vyslechla dva rozhovory s opozičními politiky tvrdě kritizujícími postup a postoje současných ministrů, aniž by i druhá strana dostala možnost se vyjádřit a tím bránit svůj postoj a své jednání.
Poprvé se jednalo o Lubomíra Metnara jakožto stínového ministra obrany, podruhé o Roberta Plagu jakožto sice velice v minulosti úspěšného, ale zřetelně opozičního (možná budoucího?) ministra školství za ANO.
Jednotliví členové ANO, kteří dostávají skutečně nebývalý prostor jak v rozhlase, tak v televizi, o soukromých médiích nemluvě, se tváří jako spravedliví mentoři, ale žádnému, kdo politiku trochu sleduje, nemůže uniknout jejich pravý záměr - dostat se k vládě a pak se o demokracii prostě nestarat - jde jim přece především o zisk jejich předsedy, potažmo jich samých.
Tak se chci zeptat: Opravdu je potřeba opozici takto zřetelně - a čím dál tím zřetelněji - nahrávat? Vždyť přece všichni víme, do čeho se současná vláda po svém nástupu k moci pustila a jak důležité bylo to zde po Babišově vládnutí začít dávat do pořádku. Dalo se čekat, že to půjde ztuha.
Byla bych rádiu PLUS, které mám dosud naladěno převážnou většinu času, velice vděčná, kdyby se drželo nejen "vyváženosti", ale i zdravého rozumu a pudu sebezáchovy toho, co se u nás k demokracii zatím aspoň blíží.
Stačí se podívat za hranice, že populistům netřeba příliš nahrávat - oni si tu naši apatickou část společnosti dovedou naklonit svými sliby sami - a potom Pán Bůh s námi i s demokracií!
E. V.
_____________________________________________________________________
Vážená paní,
dovolím si napsat Vám svůj pohled na to, o čem píšete. Každý máme tendenci vnímat názory, s nimiž nesouhlasíme, výrazněji, kdežto to, co je nám blízké, pokládáme za samozřejmé a správné. Tuto zkušenost máme všichni a já ji mohu potvrdit z četných reakcí posluchačů Českého rozhlasu.
Český rozhlas nemůže být provládní médium, stejně jako nemůže být protivládní. Máte pravdu, té kritiky vlády v něm je opravdu hodně. A bylo tomu tak i v minulém volebním období, kdy vládla dnešní opozice. A je to tak v pořádku. Proto dostávám řadu stížností podobných té Vaší, a sice, že Český rozhlas vysíláním kritických komentářů nahrává dnešní opozici, že je s ní de facto spojený a že je zaujatý proti současné vládě. Ale stejně tak mi píší (a kdybych to vzal čistě statisticky, tak ve větším počtu) posluchači přesvědčení o tom, že Český rozhlas je spojený s vládou a s Bruselem. Záleží vždy na tom, komu konkrétní posluchač dává přednost. Jak jsem uvedl, příznivec Fialovy vlády si více všímá všeho, co ji kritizuje, příznivec opozice si zase všímá všeho, co se dotýká těch „jeho“ stran, které by chtěl volit. Věřte, že pro mne osobně je nestrannost základní hodnotou veřejnoprávního rozhlasu a že pro to dělám vše, co mi umožňuje můj Statut. Je to jediná možnost, jak obstát před veřejností. Spravedlnost oceníme všichni stejně. Nemohu tedy souhlasit s tím, že by Český rozhlas měl vědomě stranit současné vládní koalici, například tím, že by nepřipouštěl do vysílání opoziční názory. Vím, že společnost je rozdělená, často až nesmiřitelně, a není mi to lhostejné. Ale je mi cizí myšlenka, že smíru nebo lepšího stavu se dosáhne potlačováním něčích názorů. Tyto metody jsem zažil ve svém mládí a jsem velmi rád, že žiji ve společnosti, která se chová lépe než ta minulá.
Věřím, že můj dopis přijmete s pochopením.
Se srdečným pozdravem
Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu
_____________________________________________________________________
Dobrý den, pane doktore,
předem moc děkuji za Vaši odpověď. Vím, že máte spoustu jiné práce, než odpovídat na kritiku posluchačů, a moc si vážím toho, že odpověď přišla tak brzy.
Já toto všechno, co píšete, ale vím nebo aspoň tuším. A právě v tom vidím problém. Přece nejde jen o můj nebo něčí soukromý názor, ale taky o to, co ho ovlivňuje. A pokud jsme pod nekonečnou palbou dezinformací a obklopeni lidmi, kteří jim podléhají, pak úkolem médií sloužících demokracii není "nechat prostor pět minut Židovi a pět minut Hitlerovi", nýbrž společnost k demokracii vychovávat. A co víc - nechat ztvrdnout svou tvář před hanou a slinou opozice, která těch dezinformací sprostě zneužívá a svou kritiku vůči Vám zaměřuje k vykolíkování svého neblahého prostoru, kterého má i tak dost jinde. To byla má výtka.
Ovšem na svou stranu bych měla taky jednu vážnou věc, kterou jsem si po odeslání svého mailu vyčítala: Že totiž jsem nepochválila vše, čeho je na rádiu PLUS nepoměrně víc - a to jsou pořady typu Osobnost PLUS, Vinohradská 12, Bruselské chlebíčky a prostě všechno, co se moc povedlo a co mě vždycky vrátí do duševní rovnováhy vyviklané někým, koho jsem zmiňovala ve svém původním e-mailu.
Přeji Vám krásné Vánoce a zůstávám vděčnou posluchačkou převážné většiny pořadů PLUSU.
E. .
___________________________________________________________________
Vážená paní,
samozřejmě vím, co máte na mysli, ale pokusil jsem se Vám vysvětlit, jak přistupuji ke své práci v zájmu všech posluchačů Českého rozhlasu, ne jen jejich určité části - proto jsem zdůraznil princip spravedlnosti. To jediné, k čem bych se chtěl ještě vyjádřit, je přirovnání situace v dnešní demokratické České republice k dramatickému rozvratu lidskosti německým nacismem (Hitler versus Židé). Tento argument se v debatách objevuje často a já jej musím odmítnout. Má to dokonce svůj odborný název – Reductio ad Hitlerum, v roce 1953 s ním přišel židovský filozof Leo Strauss a zjednodušeně řečeno znamená to argumentační faul, když se někdo snaží znemožnit nebo umlčet svého protivníka v debatě poukazem na základě analogie s nacistickým Německem a jeho ideologií. Ale to berte prosím jen jako akademickou poznámku pod čarou.
Děkuji Vám za milá slova na adresu Českého rozhlasu Plus a za přání. Také já Vám přeji krásné a klidné Vánoce. A v příštím roce Vám přeji hodně radosti a životního optimismu.
Se srdečným pozdravem
Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu