Neobjektivní vedení rozhovoru s politiky?

Dobrý večer.

Pravidelně poslouchám Radiožurnál. V poslední době jsem znepokojen malou objektivností jak zpravodajů, tak moderátorů.

Dnes (pondělí 26. 3. 2018) v době mezi 18:00 a 18:30 byl rozhovor se zástupci STANu a KSČM. Pan moderátor zcela stranil názorům zástupce STANu (formulací otázek, skákáním do řeči, délkou času věnovaného k odpovědím, podsouváním myšlenek proti prezidentovi a ve prospěch předsedy vlády). V mnohém to připomínalo, jako by moderátor byl zaměstnancem mediálního impéria pana premiéra, a nikoli pracovníkem veřejnoprávního rozhlasu.

Zdůrazňuji, že nejsem ani volič a fanda KSČM, ani bezmezný podporovatel pana prezidenta, či obdivovatel ruských reprezentantů moci. Píšu proto, že mám obavy o společenské klima ČR. Můžeme se tedy dočkat toho, že se občané v důsledku mediálních masáží rozdělí na nesmiřitelné skupiny, což může vést k neočekávaným následkům (extrémismu atd.).
Veřejnoprávní media mají sbližovat občany a nerozdělovat je na lepší (na správné straně) a horší (pomýlené).

Pokud to bude ve vašich silách, pokuste se tento negativní trend ovlivnit ku prospěchu ČR.

S přáním pohodového dne

Zdeněk Mikoláš

Vážený pane Mikoláši,

děkuji Vám za kritické hodnocení výkonu moderátora Vladimíra Kroce v pořadu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře dne 26. 3. 2018. Dovolte obecnou poznámku týkající se povinností moderátorů Českého rozhlasu. Ti mají v případě dvou a více hostů u mikrofonu nastolovat témata diskuse, obracet se na jednotlivé hosty s otázkami, které vyplývají z průběhu diskuse, a v případě potřeby vracet průběh hovoru k položeným otázkám a trvat na odpovědi. V případě, že jsou hosty zkušení politici, mají tendenci určovat si agendu sami. Znamená to, že si například chtějí vzít pro sebe větší časový prostor nebo mluvit o jiných tématech, než jaká určí moderátor. Je to jistá hra a moderátorovo "skákání do řeči" je součástí této hry. V případě zmíněného rozhovoru moderátor přerušil nejen pana Kováčika, ale též pana Farského, když to považoval za potřebné.

Naprosto chápu a také sdílím Vaši obavu z rozdělení společnosti na nesmiřitelné skupiny. Důsledky vidíme například v atmosféře, která vládne po prezidentských volbách ve Spojených státech. Jsem toho názoru (a často jej vyjadřuji veřejně), že je úkolem rozhlasu veřejné služby, aby byl jakýmsi náměstím, kde bude možné diskutovat podle daných pravidel, korektně a otevřeně, aby se takovému rozdělování společnosti předcházelo.
Diskuse dvou politiků zcela odlišných názorů vedená slušně a korektně je způsobem, jak fatálnímu rozdělení společnosti předejít. Pravidla v daném případě určuje moderátor - a z průběhu zmíněného rozhovoru jsem nenabyl dojmu, že by jeho záměrem bylo zvýhodnit jednu stranu a dehonestovat stranu druhou. Jeho záměrem bylo obdržet jasné odpovědi na položené otázky. Pokud by moderátor již pracoval v zájmu premiéra, patrně by se snažil zvýhodnit možného koaličního spojence, tedy KSČM. Takovou tendenci jsem rovněž nepozoroval.

Publicistika v živém vysílání je velmi obtížná disciplína. Prosím Vás o jistou dávku tolerance k výkonům moderátorů, vystaveným velké a trvalé dávce stresu. Dovolím si tvrdit, že moderátoři se snaží dostát svým povinnostem podle nejlepšího vědomí - ovšem vždy je zde faktor přímého přenosu.

S díky za pochopení a se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu