Nespisovná mluva hostů

Dobrý den,

jsem posluchač Českého rozhlasu. Rád bych zdůraznil – českého.

Vadí mi, že se ve veřejnoprávním vysílání nemluví spisovně česky. Nemyslím tím zaměstnance rozhlasu, ale převážně hosty, kteří jsou přímo ve vysílání.

Jistě, je to trochu problém, ale kdyby byli hosté upozornění před vysíláním na to, že jsou v českém vysílání, možná by nedocházelo k tomu, že se běžně používají výrazy jako – dělaj, uměj, jezděj apod.

Budu rád, pokud se budete moji připomínkou zabývat.

S pozdravem

Pavel Klimek

Vážený pane Klimku,

děkuji Vám za kritickou připomínku k úrovni mluveného projevu na vlnách Českého rozhlasu. Kulturu mluveného projevu pokládám za mimořádně důležitou, protože Český rozhlas je veřejností považován za instituci, která představuje referenční podobu české řeči v mluvené formě.

Jsem rád, že ve svém úsilí o co nejvyšší úroveň mluveného projevu nacházím oporu v Oddělení vzdělávání, které pořádá pravidelné semináře a školení pro moderátory a hlasatele Českého rozhlasu a trvale pracuje na dalších formách pomoci všem, kdo tzv. „chodí na mikrofon“. Mám na mysli například příručku správné výslovnosti cizích slov, která je dostupná všem rozhlasovým pracovníkům a trvale je aktualizována o nová jména a cizí výrazy.

Vaše kritika se obrací spíše proti mluvčím, kteří přicházejí k mikrofonům jako hosté. Tady by opravdu bylo namístě základní doporučení, aby respektovali zásady hovorové češtiny jako mluvené formy spisovné češtiny. V úvahu by přicházelo vypracování základního manuálu, který by si hosté před svým vystoupením prostudovali. Problém je jistě v časových možnostech – nezřídka vznikají rozhovory na poslední chvíli, po telefonu a ve stresových situacích. Ale například před debatou v některém ze studií Českého rozhlasu by taková informace byla namístě a jistě by přispěla ke kultivaci veřejného prostoru.

Tento podnět postoupím příslušným pracovníkům Oddělení vzdělávání.

Děkuji Vám za inspiraci a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu