Nevhodné používání spojky aby
V současné době je častým nešvarem nadužívání spojky „aby“ v souvětích, v nichž ji není významově možné použít.
Dobrý den,
moje připomínka se týká pořadu "Dobré ráno s Dvojkou" – přehled a předpověď počasí… Formulace "V Plzni měříme 20 stupňů" mi opravdu nepřipadá správná. Já v Plzni nic neměřím a moderátor také ne.
Také formulace např. ráno bude zataženo, dopoledne se oblačnost rozpustí, aby se večer opět zatáhlo, není podle mne vhodná. Oblačnost se nerozpouští za tím účelem, aby se opět zatáhlo.
Děkuji za případnou odpověď.
S pozdravem
Kirsch Jiří
Vážený pane Kirschi,
děkuji Vám za konkrétní připomínky k jazykovému projevu moderátorů, případně hlasatelů Českého rozhlasu. Souhlasím s Vámi v obou bodech, které jste uvedl. První případ není samozřejmě ani majestátní plurál, ani plurál skromnosti (autorský plurál), takže používání první osoby množného čísla není namístě, přiměřená by byla třetí osoba množného čísla.
Druhý případ je častou bolestí i zkušených a vzdělaných mluvčích a pisatelů. Spojka "aby" rozhodně neplní ve větě, kterou uvádíte, funkci spojky účelové, tedy jak správně uvádíte, účelem rozpuštění oblačnosti není večerní opětovné zatažení oblohy. Namístě by zde byl souřadný vztah dvou hlavních vět spojených spojkou "a". Jako redaktor mnoha publikací a periodik jsem s tímto nešvarem setkával poměrně často a důsledně jsem jej korigoval.
Vaše zasvěcené poznámky předám Oddělení vzdělávání, které má na starosti zvyšování úrovně jazykového projevu zaměstnanců Českého rozhlasu, a seznámím s nimi v osobních konzultacích ty, jichž se to týká nejvíce – redaktory a moderátory.
S přáním všeho dobrého
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
