Noční linka

Dobrý den, pane Pokorný,

omlouvám se, ale musím reagovat na Noční linku s podat stížnost na redaktorku Barboříkovou, která po včerejším vysílání zvedla vlnu na kterou se musím ozvat. Dovolala se paní Zuzana z domova důchodců a to, co popsala 87letá paní, nemůže nikoho nechat v klidu. Reakce redaktorky byla tak otřesná, hned jsem volala, přede mnou se dovolala paní, která byla taky otřesena přístupem redaktorky... Poslechněte si po půlnoci vysílání s paní Zuzanou.

Děkuji

I. S.

_______________________________________________________________________

Vážená paní,

děkuji Vám za dopis kritizující přístup moderátorky Noční linky Jarky Barboříkové. Zmíněný pořad jsem si pozorně poslechl, celou věc jsem konzultoval s koordinátorem Noční linky a dovoluji si Vám sdělit svůj závěr. Opírám se o záznam pořadu.

Rozhovor s paní Zuzanou začal v čase 0:26:40. Moderátorka byla po celou dobu rozhovoru vstřícná, empatická, posluchačku nepřerušovala, v průběhu rozhovoru ji oslovila „Paní Zuzanko“. Podněcovala ji svými otázkami k vysvětlení širšího kontextu. Poté, co posluchačka dovyprávěla svůj příběh, moderátorka jej uzavřela takto:

„Rozumím. Tak to je tedy těžká zkušenost, zvláště když se vrátíte po operaci do seniorského domova, tak potřebujete oporu, pomoc, jak tu praktickou, tak možná jenom si s někým popovídat, aby se vás zeptal, jak se cítíte, jestli nepotřebujete pomoci. Děkuju, že to říkáte nahlas, protože i toto je důležité téma, že pomoc někdy chybí, právě tehdy, kdy by měla být nejvíc samozřejmá. A já doufám, že se to nějakým způsobem dokáže pohnout tím správným směrem, že se třeba ozvou ostatní, kterým se dějou takové věci, a že se dočkáte nějaké nápravy. Já jsem ráda, že aspoň s vámi si o tom můžeme popovídat.“

Posluchačka Zuzana replikovala takto:

„Určitě ne…“ a začala vyprávět další příběh týkající se pedikúry.

V čase 0:34:53 moderátorka vstoupila do promluvy posluchačky takto:

„Zuzanko, já se vám omlouvám, ale budeme se muset rozloučit. Já věřím, že jsme řekli téměř vše, co jste měla na srdci, a těším se, že budeme v povídání pokračovat někdy příště.“

Posluchačka to nevzala na vědomí a pokračovala v líčení své další příhody.

V čase 0:35:25 jí moderátorka řekla, že se omlouvá, že výrazně přesáhly čas a že toto už je mimo téma. „Takže já vám popřeju krásnou noc a řekneme si to příště. Ano?“

Posluchačku ještě nechala, aby svou historku dokončila, ta ji zakončila tím, že citovala vulgární výraz „Nasrat“, který prý použila zdravotní sestra.

V čase 0:36.00 se moderátorka znovu slušně a korektně s posluchačkou rozloučila.

Rozhovor trval 9 minut 20 vteřin.

Moderátorka na výtku další posluchačky, že skončila příběh předčasně, uvedla, že si s posluchačkou Zuzanou popovídala mimo vysílání, opět se chovala slušně a korektně.

Z výše uvedeného vyplývá, že moderátorka poskytla posluchačce dostatečný čas k tomu, aby se podělila o své zážitky a pocity. Zazněl detailně líčený příběh a bylo zjevné, že posluchačka by ráda ve svém monologu pokračovala líčením dalších příběhů. Považuji téměř desetiminutový vstup jednoho posluchače za nadstandardní, běžná stopáž rozhovorů v Noční lince je kratší. Důvodem je vytíženost telefonních linek a snaha velkého množství posluchačů podělit se o své názory a příběhy. Myslím, že je spravedlivé poskytovat prostor co největšímu množství zájemců, což znamená limitovat délku jednotlivých rozhovorů tak jako v daném případě. Na přístupu paní Barboříkové neshledávám profesní pochybení. Konstatuji empatii, slušnost, blízký a přátelský vztah k posluchačům.

Pokud by rozhovor s paní Zuzanou pokračoval, právem by se s kritikou ozvali ti posluchači, kteří čekali na možnost říci do vysílání své příběhy, ale tuto možnost nedostali. Moderátorka má v tomto bodě velmi obtížnou pozici. Musí brát v úvahu jak konkrétního posluchače, který je ve vysílání, tak další posluchače, kteří čekají na to, až se do vysílání dostanou.

Věřím, že mé stanovisko přijmete s pochopením.

Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu