Opakování skladeb na stanici D dur

Vážený pane doktore,

zasílám Vám dopis, který jsem původně zamýšlel poslat jen redakci stanice D dur.

Vážená redakce rozhlasové stanice D dur, jsem Vaším dlouholetým posluchačem. Vaši stanici posloucháme s manželkou každý den již několik let přes satelitní přenos. Jsme oba profesionální muzikanti (operní zpěváci) a učíme na ZUŠ na Lipensku. Své žáky vedeme s převahou ke klasické hudbě, a jsme rádi, že Vaše stanice se této hudbě plně věnuje.

Co nám ale na skladbě vašeho programu začalo vadit, je, že spoustu skladeb hrajete bez ladu a skladu a neustále se opakují skladby, které právě před pár hodinami dozněly. Jako příklad uvedu jeden za všechny:

Beethovenova Kreutzerova sonáta zazněla v neděli 8. 1. ve 13.45 hodin (nahrávka Suk a Panenka), v pátek 13. 1. jsme si ji vyslechli znovu v 8.35 hodin a ve 12.01 hodin opět ta samá nahrávka. V sobotu v 0.35 hodin a ještě ve 4.01 hodin ráno opět. Tedy za 24 hodin 4x!!!! A znovu se zato skladba objevila v úterý 17. 1. ve 13.59 hodin, tentokrát s Oistrachem. Zdá se vám to normální?

To, co jsem Vám teď popsal, se dá aplikovat i na jiné skladby v týdnu, jako třeba Michnova Loutna česká se sbormistrem Veselkou i Musicou Bohemicou, kterou vysíláte každý den. Mám rád Janáčka a jeho Sinfoniettu, ale když ji slyším v týdnu 3x, mám pocit, že není něco v pořádku. To samé Beethovenova Osudová, Brahmsova Sonáta pro klavír, a mohl bych jmenovat spoustu dalších skladeb. Rovněž mi vadí, že právě odvysílaný blok skladeb se za pár hodin opakuje ve stejném pořadí, čímž pro mne jako posluchače přestává být zajímavé a přijímač vypínám. Nechápu, proč jede program ve smyčce a nikdo neřeší, jestli to někdo poslouchá, nebo ne. Proč neexistuje nějaká kontrola programu, která by vyloučila z vysílání opakování skladby? Proč jednotliví redaktoři neustále vybírají z archivu ty samé skladby bez ohledu na to, co vybral jejich předchozí kolega?

Mám doma skromný archiv CD nosičů s klasickou hudbou. Spočítal jsem, že obsahuje cca 562 hodin hudby, což by ve vysílání zabralo asi 24 dnů. Za tuto dobu by se tedy znovu objevila skladba, kterou bych hrál jako první v pořadí. Váš archiv je ale určitě mnohokrát obsáhlejší, takže nechápu, proč se vyskytují stále stejné skladby. V dnešní době přeci není problém zapojit do programu software, který by sledoval zařazení skladeb a vyloučil by jejich neustálé opakování.

Naskýtá se ovšem otázka, jestli v Českém rozhlase vůbec někoho zajímá sledovanost programů a jejich dramaturgie. Soukromá rádia bojují doslova o každého posluchače, protože nemají státní dotace jako Vy. A dělají to dobře. Bohužel vysílají hudbu, která mne nezajímá, jinak bych určitě Vaši stanici neřešil.

Pokud nechcete ztratit dva dobré posluchače, udělejte v programu zásadní změny. Je tolik možností, jak zkvalitnit Vaše vysílání. Jen by se tím musel někdo kompetentní zabývat.

S pozdravem

Vladimír Rolčík DiS, Černá v Pošumaví

Vážený pane Rolčíku,

Vaše připomínky k dramaturgii stanice D dur jsem konzultoval s vedoucím Redakce vážné hudby Petrem Veberem. Jeho odpověď jste obdržel, a proto mi dovolte jen krátký doplňující komentář.

Jako šéfredaktor Týdeníku Rozhlas jsem byl v pravidelném kontaktu s pracovnicí Českého rozhlasu, která připravovala programové podklady D duru. Byl jsem často svědkem mimořádného nasazení příslušných redaktorů, kteří museli řešit různé provozní problémy (autorská či provozovací práva a podobně), a jejich snahou bylo, aby program stanice byl co nejpestřejší a odborně dobře připravený. Problém je, že D-dur nemá vlastní redakční ani podpůrný tým, jak uvedl pan Veber, a z toho mohou pramenit různé provozní problémy. Jako příklad uvádím skutečnost, že D dur nevyužívá služeb selektoru, tedy zařízení, které je běžné ve stanicích proudového typu a kromě jiného určuje tzv. rotaci jednotlivých skladeb. To zaručuje, že konkrétní skladba se nevyskytne ve vysílání dříve nežli po povoleném časovém intervalu, například 24 nebo 48 hodinách. Jak Petr Veber uvádí, za vysíláním D duru jsou ve všech ohledech živí lidé, ne stroje – a to má své výhody, ale může to přinést i problémy včetně těch, které popisujete.

Váš dopis jistě bude pro hudební redaktory Českého rozhlasu, kteří program D duru připravují, důležitou motivací k odstranění těchto problémů. Děkuji Vám za něj a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

Vážený pane Rolčíku,

možná že se Vám to z vysílání na první pohled tak nezdá, ale věřte, že jeho přípravě věnujeme nejen všechny finanční prostředky, které jsou k dispozici, ale i všechen svůj um a maximální možný čas. Předesílám, že stanice D dur je dceřinou stanicí Vltavy, nemá žádnou svou zvláštní redakci a její program vzniká paralelně s vltavským. Je od počátku koncipována tak, že se bloky skladeb ve stanoveném proměnlivém algoritmu během několika týdnů postupně několikrát opakují, ano, ale mimo jiné tak, že to, co bylo za dne, zaznívá v noci atd. atd. Jistě při vzniku tohoto projektu byla věnována maximální invence tomu, aby rozvrh fungoval logicky a uživatelsky příjemně.

Kontinuální poslech po celých 24 hodin denně a několik dní za sebou (který pak opakování odhalí) nicméně asi u nikoho nepředpokládáme.

Křivdíte nám, pokud si myslíte, že „nikdo neřeší, jestli to někdo poslouchá, nebo ne“. Kontrola programu, která by během přípravy vyloučila opakování některé skladby v příliš těsném sousedství dvou či tří dnů, samozřejmě existuje. Opakování po několika dnech nepovažujeme za problém. Snahou je, aby se nevybíraly „ty samé skladby bez ohledu na to, co vybral předchozí kolega“. Pokud někdy přesto získáte dojem, že jsme daleko od dokonalosti, pak jste svědkem přehlédnutí, souběhu nechtěných i nezkontrolovatelných okamžiků, které realita přináší, anebo chyby, jaká se i přes veškerou snahu vloudí. Budeme se nadále snažit, aby jich bylo co nejméně.

Vysílání D dur nabízí v co nejlepší zvukové kvalitě těm soustředěně a poučeně naslouchajícím, ale i těm, co si žádají spíše jen „příposlech“, široké spektrum klasické hudby, celé skladby – hudbu různých žánrů, období a nástrojového obsazení, a to v neustálém kontrastním střídání těchto parametrů, podle rozvahy a přesvědčení toho kterého moderátora. Nepovažuji to za výběr „bez ladu a skladu“.

Co opravdu nemáme, je software, který by neomylně sledoval, zda se skladby opakují jen v povolených intervalech. Prozatím jsme považovali za výhodu, že vysílání stanice D dur nepřipravuje a nekontroluje stroj, nějaký selektor, ale živí lidé, každý jiný a svůj – a tohoto přesvědčení se úplně vzdát nechceme…

Doufám, že v dalších týdnech budou převažovat při Vašem poslouchání stanice D dur spíše pozitivní zážitky a pocity.

Děkuji za pochopení, s přáním všeho dobrého

Petr Veber, ČRo Vltava a D dur