Politické vraždy
Pojem je dosti obecný, a zároveň srozumitelný, aby mohl fungovat jako titulek cyklu zabývajícího se násilnými úmrtími politických osobností.
Dobrý den,
nechtěl jsem věřit svým očím, když upoutávka na pořad Politické vraždy je uvedena touto "pozvánkou": „Rabin, bin Ládin – ale také Němcov nebo Navalnyj. Cyklus Politické vraždy připomene další oběti velkých dějin. Atentát jako řešení politického problému? Ano: Už mnohokrát se kriminální čin, jakým je promyšlená vražda, stal zásadním politickým hybatelem."
Opravdu srovnáváte vraždu Němcova nebo Navalného a odsouzení a popravu bin Ládina? To je hodně špatně!
M. P.
______________________________________________________________________
Vážený pane,
Vaše otázka mi připomíná opakující se debaty o pojmu atentát v souvislosti se zabitím Reinharda Heydricha. Akademický slovník spisovné češtiny vysvětluje tento pojem takto: "vražedný útok na významnou, veřejně činnou osobnost, na skupinu obyvatelstva nebo na nějaký strategický objekt". Jsou posluchači, kteří trvají na tom, že toto slovo nelze použít v takovém případě, jako byl útok na Heydricha, protože zde šlo o vojenskou akci, případně o popravu. Jsou to zajímavé argumenty, pak ale vzniká otázka, jakým pojmem výraz "atentát na Heydricha" nahradit, jak to udělat, aby si jej osvojila česká veřejnost a aby se slovo atentát nadále spojovalo s případy, které mají jen negativní konotace. Nepodceňuji sílu slova, jako celoživotní redaktor o tom vím své, ale nedoporučuji ani její přeceňování. V případě, na který upozorňujete, jsem toho názoru, že pojem politická vražda je dosti obecný, a zároveň srozumitelný, aby mohl fungovat jako titulek cyklu zabývajícího se násilnými úmrtími politických osobností. Je jistě možné i potřebné vést podobné úvahy jako nad pojmem atentát, ale v mediální praxi je běžné používat určitou míru zobecnění, chcete-li zjednodušení. Publicistický styl není stylem odborným. Nicméně za Váš dopis Vám děkuji, považuji jej za užitečnou zpětnou vazbu a seznámím s ním vedení Zpravodajství Českého rozhlasu.
S pozdravem
Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu