Poznámky k programu na Dvojce

Vážený pane ombudsmane,

již dlouho se chystám obrátit na vás, protože mně při poslechu ČR 2 vadí některé věci.
Např. začali jste vysílat „hit roku“ po 9. hod. a po týdnu nebo dvou „hit roku“ zmizel. Vím, že ho opakujete po 17. hod. a pak znovu v sobotu, ale nechápu, proč nemůžete nechat tuto jednu písničku se zajímavým povídáním ještě i po té 9. hod. Určitě je to hezčí vstup do dne než ta „píseň pro tento den“, vesměs anglická. Mnohdy si říkám, proč se jmenujete Český rozhlas, když je tam tolik písní cizích, místo abyste vysílali naše lidové, vlastenecké, taneční, třeba i staré. Můžete to „Český“ vypustit.

Projekt „Naše vnoučata“ byl výborný nápad, za který vám všem děkuji. Lidé dostanou dárek, uvidí známé herce a zpěváky, ale co „vnoučata“, která nežijí v domovech důchodců, ale v zapadlých vesnicích, kde není kostel nebo je pro ně nedostupný a rádi by se na stará kolena pomodlili a prožili si slavnostní neděli? Přála bych si, abyste „na četná přání posluchačů“ zařadili opět vysílání mší na ČR 2, protože tito lidé mají stará rádia, kde se těžko chytá Vltava a někde ji nechytnete ani na rádiu novém. Takže „na četná přání posluchačů“ prosím, udělejte něco pro duši vašich posluchačů, a to nejen starých, ale i četných mladých. A ti si snadněji přeladí stanice na zábavu, pokud nebudou chtít mši poslouchat.

Pak bych vás prosila, zda nemůžete ovlivnit délku pořadu. Např. po 22. hod. čtení někdy netrvá ani 20 minut nebo povídání o slavných dopoledne by mohlo být také na půl hodiny, když už se jejich životy někdo zabývá. Odpovídá to dnešní uspěchané době, jenom se neuklidnit, ale šup sem, šup tam, aby bylo rychle něco jiného.

A ještě jednu prosbu mám. Nesnáším skákání do řeči a mluvení jeden přes druhého. Odbornicí na tuto neřest je paní Tereza Stýblová a částečně i paní Eva Hůlková, které skákají do řeči kdekomu, nejen panu profesoru Halíkovi (27. 12.), paní Duškové a panu Kopřivovi, ale i dalším.

A teď abych také pochválila, tak paní Zitu Senkovou za její profesionalitu a bezvadný přednes, jako i pana Jana Kovaříka za jeho vtipné vedení ranního vysílání. Oba máme moc rádi.

Jsme s manželem již v důchodu, a tak posloucháme rozhlas a to pouze Dvojku, protože nesnáším přelaďovat téměř celý den, kromě večerního programu v televizi. Proto bych byla ráda, kdyby se vám podařilo vrátit mši na tuto naši oblíbenou stanici.

Za vaši ochotu a jistě nelehkou práci vám děkuje

Helena Útratová z Prahy

Vážená paní Útratová,

děkuji Vám za obsáhlý dopis, na němž oceňuji, že vedle kritických poznámek jste si našla čas i na pochvalu toho, co se Vám na vysílání Dvojky líbí.

Poté, co na konci loňského roku ze své funkce odešel šéfredaktor Dvojky Martin Groman, byla řízením stanice pověřena dramaturgyně Kateřina Dvořáková. Domlouval jsem se s ní na schůzce, kde bychom probrali čerstvé stížnosti a podněty posluchačů týkající se vysílání toto stanice. Samozřejmě se zastavíme i u témat, která jste ve svém dopise zmínila, ať už je to systém nasazování "hitu roku", a obecně hudební dramaturgie, v níž byste si přála posílit význam české tvorby, dále delší stopáž slovesných pořadů a lepší kázeň moderátorů při rozhovorech s jejich hosty. Co se týče přesunu nedělních bohoslužeb z Dvojky na Vltavu, setkal se s pochopením posluchačů, kteří tak dostávají ucelený blok duchovních pořadů od 7 do 10 hodin. Toto téma ale už není v kompetenci šéfredaktora jedné stanice, patří na poradu vedení Českého rozhlasu a mohu Vám slíbit, že je budu jako zástupce zájmů posluchačů tlumočit.

Při nejbližší příležitosti rád vyřídím Vaše pochvalná slova Zitě Senkové i Janu Kovaříkovi. Oba budou jistě potěšeni. Posluchačů, kteří dovedou vedle kritiky i pochválit, opravdu není mnoho, o to více každý takový dopis potěší.

Přeji Vám co nejvíce příjemných chvil při poslechu a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu