Příliš mnoho pesimismu ve zpravodajství

Dobrý den, pane Pokorný.

Chtěla jsem Vám napsat podnět a prosbu o zmírnění toho strašení nad míru, ale pan Matějovský to mezitím napsal lépe než já. (viz https://www.i60.cz/clanek/diskuze/31112/komentar-tak-uz-bylo-dost-knourani?fbclid=IwAR0xNi4j-dtougEgBgHa63L-kzDksdxI2R0SVEqJfmdqIlMYWQhn6z9zyLA#article-discussion)

Mrzí mě to u Plusu, už jen název cyklu „Život k nezaplacení“…. A také je asi zadání pro kolegy z regionů, aby vyhledávali "příběhy". Někdy mám pocit, že nezbývá, než si jít hodit mašli.

Děkuji za návrh, zda by také nemohlo být více povzbuzení a také nějaké optimistické příběhy lidí, kteří si nestěžují a perou se s životem.

Naše babička, 88 let, je obyčejná důchodkyně, vdova s podprůměrným důchodem bývalé zdravotní setry v jeslích. Žije naprosto spokojeně, neboť pamatuje velmi těžký život za války, těžký osud svůj i jejích rodičů, když je nejprve vyhnali z jednoho domova a pak jim sebrali další hospodářství....

Zdůrazňovat, že doba je sice těžká, ale mohla by být ještě těžší, pokud se s tím nepopereme.

Děkuji.

I. T.

________________________________________________________________________

Vážená paní,

autor článku, na který odkazujete, má právo vyjadřovat své myšlenky tak, jak považuje za vhodné. Já na jedné straně chápu smysl jeho textu, na druhé straně nemohu přijmout vyhrocené formulace typu „laciný bulvár“ a „pláč a hysterie“. Takový styl psaní podle mého osobního názoru devalvuje obsah. Ale hodnocení tohoto článku není podstatou naší korespondence. Tím je činnost Zpravodajství ČRo týkající se ekonomických potíží, do nichž se dostává mnoho posluchačů.

Lidé se často rozhořčují nad tím, že novinové, televizní či rozhlasové zprávy jsou přehlídkou neštěstí, nepříjemných překvapení a pesimismu. Jako by na světě nebylo také dost pěkných, radostných věcí. Tito kritici zapomínají na to, že zpráva musí přinést něco nového, neobvyklého, nečekaného. Zpráva není, že obchody prodávaly spokojeným lidem zboží, ale že to zboží bylo třeba zdraženo o desítky procent. Zpravodajství skutečně může připomínat přehlídku katastrof všeho druhu a nepříjemných vyhlídek. Je to samozřejmě optický klam, všichni víme, že svět je plný pozitivních hodnot. Ale ty nacházejí svou reflexi v jiných žánrech, než je zpravodajství. Kritika zpravodajství za to, jak „jednostranně“ ukazuje svět, je stejně neoprávněná, jako by byla kritika romantického filmu o lásce za to, že není dostatečně akční a neodráží palčivé problémy společnosti. To není jeho cílem, stejně jako není cílem zpravodajství vzbuzovat v lidech příjemnou náladu. Ovšem souhlasím s Vámi v tom, že publicistika Českého rozhlasu by měla vedle rozhovorů a komentářů postihujících často depresivní události přinášet také pozitivní příklady, jak píšete, povzbuzující a dodávající energii. To je bezesporu potřeba a to se také ode mne dozví vedení Zpravodajství ČRo. Za ten podnět Vám děkuji.

Dovolte ještě, abych ke svému dopisu přiložil část vyjádření šéfredaktora Plusu Petra Šabaty:

„Velmi se snažíme, abychom posluchače neděsili, ale vysvětlovali, nabízeli servisní informace v tíživé situaci. Stále vysvětlujeme, jaká je role Ruska ve válce s Ukrajinou, jak vydírá s dodávkami energií. A snažíme se zařazovat aktuální informace do kontextu, protože je to základní úkol Českého rozhlasu Plus, stanice mluveného slova. Ale nečekáme, že zmírnění energetické krize přijde z Ruska, od Putina. To může jen vláda – na úrovni evropské i národní, s důrazem na pomoc těm potřebným, kteří si už příliš vlastními silami pomoct nemohou.
Možná jste si ve vysílání všiml, že Český rozhlas jako jediné médium má skutečné informace o tom, jak na tom domácnosti jsou – díky projektu Česko 2022 – Život k nezaplacení. Společnost PAQ Research každý měsíc provádí na zakázku Českého rozhlasu průzkum na reprezentativním vzorku 1600 respondentů, v němž se ptá na výdaje na bydlení, na potraviny, na možnosti šetření a další (odkaz na web zde: https://www.irozhlas.cz/zivot). Takže máme reálná data (s nimiž pracuje například i Národní ekonomické rady vlády), podle nichž je dnes ve svízelné situaci třetina domácností (především samoživitelé a jednočlenné seniorské domácnosti). A situace se měsíc po měsíci zhoršuje, ne všichni už dostali nové ceníky od svých dodavatelů energií apod. A zase – vysvětlujeme v rozhovorech – doporučuji každou středu po 11. hodině s Danielem Prokopem – co to znamená, jak lidé nepřízni čelí, kde jsou hlavní problémy. Nemůžeme lakovat skutečnost na růžovo, ale nechceme ani působit beznadějně a jen negativně. Já doufám, že se nám to daří – a děkuji Vám za zpětnou vazbu, i když kritickou.“

Tolik Petr Šabata, s jehož vyjádřením souhlasím.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu