Připomínky k pořadům Dvojky a názvu stanice

Český rozhlas Dvojka

Dvojka je večer a po většinu času o víkendech titulková stanice. Proudové vysílání uplatňuje ve všední dny od rána do podvečera.

Vážený pane Milane Pokorný,

odebírám Týdeník Rozhlas snad 60 let. Čtu hlavně dopisy posluchačů ke změnám na Dvojce. Poslední negativní dopisy byly v č. 11 z dubna, potom v č. 21 z května a pak už žádný. Zřejmě jsou všichni spokojeni. Nebo cenzura? Konečně jsem se dočkala, v č. 41 z října píše pan Dr. Zdeněk Frélich z Loun příspěvek nazvaný „Nejen bavit, ale i poznávat“, který mi mluví z duše. Přesně pořady, co vypisuje, jsem přestala poslouchat. Ráno poslouchám Dalibora Gondíka a hlavně „Jak to vidí“, pak chvíli Jiřího Holoubka, toho mám moc ráda, jeho kolegyni nemusím a pak Dvojku vypnu a zapínám v 17 hod. stanici Plus. Každá stanice má svůj název, jen ta bývalá Praha má obyčejnou dvojku. A navíc mi vadí, že neustále slyším – ranní 2, dopolední 2, dva na 2, srdcovka od 2 atd., od 7 hod. do 8:30 ji slyším 32x, tzn. průměrně každé 3 min. Pořad „Jak to vidí“ se také musí přerušovat kvůli 2, jednou jsem poslouchala Miro Žbirku, ucelený pořad se také několikrát musí přerušit. A ještě každou půlhodinu slyším „Rádio, které vás baví“. Já vůbec nechápu, kdo si to vymyslel. Staří rozhlasáci odešli a dnešní mladší neznají míru a nemají cit. Z bývalé „Prahy“ udělali normální komerční stanici s číslem 2. Začal s tím Jaromír Ostrý z Brna, v r. 2013 nám zrušil název Praha, takže se do nás stále hustila 2. A ještě navíc „Spolu je nám hezky“. To jsem zrovna marodila a bylo mi z toho špatně. Také zrušil pořady „Láska za lásku“, „Jak to vidí“ (ten se musel vrátit), Textempore Františka Novotného a jiné.

Nedávno jsem slyšela větu od Jana Krause, nevím, k čemu se vztahovala, ale zněla asi takto: „Nedávejte nám toho příliš, leze to na nervy.“ Přesně to se hodí na 2. Škoda, že stanice nezůstala Prahou. Mladší posluchači už ani nevědí, že se tak stanice jmenovala. Já jsem ji poslouchala celý den až do hlavních zpráv v televizi. Je mi 83 let, jsem sama, rozhlas byl můj kamarád, dneska je u mě ticho. Také mi vadí, že pořad „Láska za lásku“ se vysílá v neděli ve 21 hod, když je konečně v televizi něco slušného a navíc následuje 168.

Na první adventní neděli, 1. prosince, jsem chtěla poslouchat nedělní „Dobré ráno“ s Františkem Novotným, má vždy zajímavé hosty, ale hrozně jsem se rozčílila, tak pěkné povídání se musí přerušovat kvůli pitomé dvojce a ještě tam byla upoutávka na nějakou divadelní hru. Začala jsem sprostě nadávat a celou 2 jsem poslala do černé díry. Večer jsem se vykašlala na televizi, ve 21 hod. jsem si pustila pořad „Láska za lásku“, Jiří Anderle mluvil o adventní době v Pavlíkově, o Hradčanech, kde bydlel, a o panu spisovateli Hrabalovi. Jaká to byla krása, poslouchat bez přerušování. František Novotný bude mít příští sváteční ráno 25. prosince. Už dopředu se těším, kolik 2 zase uslyším. Proč se pěkné pořady musí kazit?

V neděli 15. prosince dopoledne jsem si pustila Jana Čenského a jeho hosty Viktora Sodomu a Karla Kahovce, mé oblíbené zpěváky. Zaznělo tam několik pěkných písniček, ale bohužel, z kraje do té písničky se musela nacpat 2, nevěřila jsem svým uším. Přiznám se, že mě to hrozně rozčiluje, ráda bych některý pořad poslouchala, ale vadí mi to přerušování. Někteří posluchači si na to také stěžovali. To budou smutné Vánoce, v televizi by nás upohádkovali a na Praze samá dvojka.

„Spolu je nám hezky“, „Rádio, které vás baví“, „S Dvojkou na věčné časy a nikdy jinak“ – nepřipomíná vám to něco? Za minulého režimu nás soudruzi také krmili různými hesly, a co se dokola stále opakuje, opravdu leze na nervy.

Vím, že je vlastně zbytečné si stěžovat, nic se nezmění. Alespoň kdyby ubyly ty dvojky, stačí je říct 2x za hodinu a hesla si odpustit. To by byl hezký dárek na Vánoce (pro Ježíškovo vnouče).

Pane Pokorný, Vám přeji hodně zdraví, co nejméně stěžovatelů a všechno dobré v roce 2020.

J. H.

____________________________________________________________________

Vážená paní,

děkuji Vám za dopis a vážím si toho, že jste mu věnovala tolik času.

Rozumím tomu, co Vám vadí. Chápu, že byste si přála, aby Dvojka nabízela takové pořady, jako je například Láska za lásku. Problém spočívá právě v tom slově „pořad“. V době, na kterou vzpomínáte, tedy když Dvojka byla ještě Prahou, se její program skládal převážně z ucelených, předem připravených pořadů, které byly předtočené stejně, jako je předtočena například Láska za lásku. Postupem doby rozšiřoval Český rozhlas okruh svých stanic, s příchodem internetu vznikl rozsáhlý archiv pořadů, dostupný trvale na webových stránkách Českého rozhlasu, a s tím nutně přicházely programové změny. Dnes je Dvojka kombinací dvou principů, které se někdy označují jako proudový a titulkový. Titulkový princip znamená, že stanice nabízí sled ucelených pořadů, které byly předem natočeny, mají jasnou obsahovou i hudební dramaturgii. Proudový princip znamená volný sled příspěvků a hudebních čísel řazených často podle aktuálnosti nebo i podle jiných kritérií, třeba i obsahového, ale se zachováním poměrně pravidelného střídání slova a hudby.

Proudové vysílání dnes uplatňují všechny komerční stanice a některé stanice veřejnoprávního Českého rozhlasu, zejména ty zpravodajsko-publicistické, kde je důležité sledovat aktuální společenské dění. Ale tento princip používají i takové stanice, o kterých bychom možná nečekali: Rádio Junior nebo Vltava, která takto staví svůj nejposlouchanější formát – Mozaiku – a díky její oblibě od jara letošního roku ji ještě rozšíří.

Dvojka je titulková stanice večer a po většinu času o víkendech. Proudové vysílání uplatňuje ve všední dny od rána do podvečera. Odpovídá to tomu, co od ní očekává většina jejích posluchačů, kteří si najdou čas na soustředěný poslech právě až od podvečerních hodin a pak o víkendech. Proud má své zákonitosti, ke kterým patří i to, o čem píšete: identifikace stanice jednak v projevu moderátorů, jednak v takzvané zvukové grafice, tedy v hotových několikavteřinových nahrávkách, které obsahují název stanice a lehce zapamatovatelné heslo. Užití těchto prvků není samoúčelné: hodně lidí si rozhlas během dne pouští na chvilku a potřebují být orientováni v tom, jestli poslouchají tu stanici, kterou si vybrali. Ve Vašem případě je časté oznamování názvu stanice samozřejmě zbytečné, to chápu, ale prosím myslete i na jiný typ posluchačů, a je jich opravdu hodně. Jistě mi dáte zapravdu, že o víkendech a večer se toho, co kritizujete, ozývá podstatně méně.

Nyní dovolte, abych se věnoval dalším tématům, která ve svém dopise zmiňujete.

Píšete o tom, že Vám vadí název Dvojka. Jeho zavedení bylo motivováno tím, že se vytvářel systém pojmenování regionálních stanic typu Český rozhlas Olomouc, Český rozhlas Zlín… V tomto systému by Český rozhlas Praha měl být vyhrazen regionální stanici pro Prahu. Proto bývalé vedení ČRo přikročilo k volbě jiného názvu. Můj osobní názor je ten, že dobrá značka se má ctít a stanice svůj název měnit neměla. Ale stalo se a současné vedení si zadalo velký průzkum, zda má z Dvojky udělat opět Prahu. Ukázalo se, že téměř 80 % posluchačů je s novým názvem spokojeno nebo jim alespoň nevadí, a proto se od další změny upustilo.

Nevím o tom, že by pořad Jak to vidí… byl někdy rušen. V období prázdnin byl v minulých letech nahrazen jiným formátem, ale to je běžný postup, který se netýká zdaleka jen tohoto pořadu. Láska za lásku také nebyla zrušena, ale dostala takový čas, který přeje soustředěnému poslechu – stejně jako rozhlasové hry, dokumenty a jiné formáty i Lásku za lásku poslouchají často takoví lidé, kteří si z televizní nabídky nevyberou a hledají v rozhlasovém programu hodnotnou alternativu.

František Novotný je u posluchačů Dvojky oblíben a je škoda, že smrt Luďka Munzara ukončila jejich společný pořad. O dalších možnostech jeho spolupráce s Dvojkou se jedná. Mohu Vám slíbit, že ji budu podporovat, a to nikoli proto, že jsem redigoval již několik knížek pana Novotného a jeho rozhlasové práce si vážím.

Nemohu Vám ovšem slíbit, že proudová část vysílání Dvojky projde takovou proměnou, jako byste si přála. Jisté úpravy ovšem jsou možné a je mou povinností na ně upozornit. Proto jsem si poznamenal všechna témata, která kritizujete, a při nejbližší příležitosti o nich promluvím s šéfredaktorem Dvojky Ondřejem Nováčkem.

Přeji Vám vše dobré v novém roce a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu