Reakce na vysílání ze dne 30. 6. 2016
Dobrý večer pane doktore, dneska odpoledne při jízdě autem jsem při puštěném autorádiu (stabilně naladěném na ČRo2) slyšel Vaši debatu s moderátorkou, kterou jste na mne udělal velký dojem.
Přestože Vás osobně neznám, jenom jsem dříve zaregistroval informaci, že jste se stal ombudsmanem Českého rozhlasu, jste si mne získal. Již prvními větami z Vaší strany, že nebudete odpovídat na anonymy, včetně zdůvodnění, byly perfektní. Oceňuji, jak jste hovořil o připomínkách posluchačů a jak s nimi budete pracovat. Mám dojem, že jste určitě od začátku zahrnován kvantem různých připomínek, proto jsem dalek toho, abych Vám také nějakou posílal.
Vyjádřím ale pochvalu stanici ČRo2, kterou velmi rád poslouchám. Ocenil jsem, že exces, za který jsem považoval opakované zvaní (zaregistroval jsem 2x) arogantního, samolibého exprezidenta do pořadu Jak to vidí... se už neopakoval. Lidi tohoto typu mohou využívat k propagaci svých názorů plno jiných možností. A zásadu tzv. "vyváženosti" (10 minut pro generála Píku, 10 minut pro prokurátora Urválka) zásadně odmítám.
Na rozdíl od té starší ženy, která v pořadu nesouhlasila s účastí tzv. "církevních představitelů" s tím, že mají být v neděli dopoledne v kostele a nikoli v radiu, já považuji jejich pořady za zajímavé. Je vidět, že to nebudete mít v nové funkci lehké, ale já Vám věřím, že to zvládnete. Ale abyste si nemyslel, že s Vámi ve všem souhlasím, na závěr uvádím, že na rozdíl od Vás mně osobně rozcvička v rozhlase nechybí. Ale pokud ji tam dáte, tak si určitě nebudu stěžovat, a těch 15 minut taky přežiju. A hodinu rozcvička určitě trvat nebude.
Zdravím, mějte se hezky, ať se Vám daří.
Vážený pane doktore,
děkuji Vám za milá slova. Velmi mne potěšila. Nemohu nabídnout nic než zkušenosti z mnohaleté práce pro Český rozhlas v redakci jeho programového týdeníku, z historických sond, jejichž výsledkem jsou knížky o minulosti českého rozhlasového vysílání, a snad také z teoretické přípravy, kterou zúročuji ve výuce na vysokých školách.
Ovšem strom života se zelená stále novými odstíny a člověk se musí učit každý den. S reakcemi posluchačů jsem pracoval jako šéfredaktor Týdeníku Rozhlas a možná i to bylo důvodem, proč mi současný ředitel Českého rozhlasu tuto funkci nabídl.
Vaše komentáře pořadů na Dvojce Českého rozhlas proberu s vedením stanice i s programovou ředitelkou Českého rozhlasu nikoli jako připomínky nebo stížnosti, ale jako poznámky zasvěceného posluchače. Věřte, že debatujeme o všem, co má racionální jádro, a často naše debaty přinášejí konkrétní výsledky. Ty nebývají příliš viditelné, ale jsem toho názoru, že veřejnoprávnímu médiu sluší drobná soustavná korekce - právě stabilita tohoto média je jeho silnou stránkou.
Pokud byste měl důvod oslovit mne, rád s Vámi budu o Vašich podnětech diskutovat a samozřejmě je předám do těch správných rukou.
S pozdravem a přáním všeho dobrého
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D. ombudsman Českého rozhlasu
