Redaktor není povinen využít všechny informace

Vážený pane ombudsmane,

posílal jsem Vám nedávno v kopii dopis adresovaný panu šéfredaktoru Janu Pokornému s postesknutím vůči redaktorce Gabriele Hauptvogelové. Nepokládáme za korektní, když natočí vyjádření paní primátorky a nakonec ho do vysílání nezařadí a ani to nijak nevysvětlí. Pan šéfredaktor nevidí v práci redaktorky žádné pochybení. Zajímal by nás také Váš názor.

Předem děkuji.

Karel Rouč, tiskový referent, kancelář primátorky, Ústí nad Labem

Vážený pane doktore,

seznámil jsem se s korespondencí, kterou jste vedl s ředitelem Zpravodajství Českého rozhlasu Janem Pokorným. Až donedávna jsem působil jako novinář, proto mi dovolte několik poznámek vycházejících z důvěrné znalosti této práce.

Rozumím Vašemu přístupu, který odpovídá Vaší pozici. Je legitimní a profesionálně v pořádku. Na druhé straně je třeba rozumět i přístupu pracovníka média veřejné služby, který nesmí být v pracovním ani jiném závazném vztahu k institucím a tématům, jimž věnuje pozornost. K jeho povinnostem patří zachovávat kritický odstup a posuzování předmětů profesního zájmu s přiměřenou dávkou racionální skepse.

Ze střetu těchto dvou přístupů – s nadsázkou řečeno loajálního pracovníka instituce a apriori nedůvěřivého novináře – logicky vyvstávají problémy a nedorozumění. Podstatné je, zda novinář může prokázat poctivou snahu o zpracování tématu podle nastavených zásad, anebo zda mu lze naopak prokázat zaujatost, porušení edičních či etických pravidel a podobně.

Mám možnost vycházet z faktů uvedených v korespondenci. Z nich vyplývá, že v příspěvcích redaktorky Gabriely Hauptvogelové je poměr vyjádření vedení města a opozice vyvážený, případně že devět z dvaatřiceti příspěvků věnovaných chodu a vedení města Ústí nad Labem je kriticky laděných – a tedy třiadvacet zbývajících příspěvků je buď věcně informativních, nebo pozitivně laděných. V tomto ohledu neshledávám žádné pochybení.

Za problém označujete skutečnost, že některá natočená vyjádření paní primátorky nebyla odvysílána. K tomu se váže otázka, „zda už neplatí, že novinář je povinen předat čtenáři, posluchači všechny informace, které se dozví“. Podle mých teoretických znalostí, ale hlavně pětadvacetiletých zkušeností z oboru to neplatilo nikdy. Podstatou novinářské práce je selekce a strukturovaná prezentace poznatků, které při své práci získá. Jde o to, jak jsou nastavena ediční a etická pravidla – zda selekce a výsledná struktura odpovídá na jednom pólu novinářské práce metodice tzv. bulvárních médií, či na druhém pólu metodice médií veřejné služby.
Podle mého názoru, jak bylo řečeno výše, není povinností novináře užít veškeré podklady, které při své práci získá, a tudíž nebylo ani povinností redaktorky Hauptvogelové ve všech případech využít zvukové nahrávky pořízené s paní primátorkou. Podstatné je, zda je možno z práce redaktora média veřejné služby vyvodit tendenčnost, zaujatost, řečeno slovníkem veřejnoprávních médií nevyváženost.

Z přiložené korespondence takový závěr nevyplývá. Míru kritičnosti redaktorky G. Hautpvogelové vůči vedení města Ústí nad Labem pokládám na základě materiálů, které mám k dispozici, za přiměřenou.

Jsem si jist, že pozornost, kterou ředitel Zpravodajství ČRo a nyní i já věnujeme práci paní redaktorky, bude pro ni impulzem k co nejodpovědnějšímu plnění profesních standardů média veřejné služby.

Kdybyste dospěl k názoru, že tyto standardy nejsou v činnosti kteréhokoli pracovníka Českého rozhlasu naplněny, samozřejmě se Vaším podnětem budu zabývat.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu