Relevantní zdroje pro ČRo

Dobrý den, pane doktore,

omlouvám se, pokud můj dotaz nejde „přesně odpovědné osobě“, ale po zkušenostech s řešením námětu posluchačů rozhlasu a diváků televize bych se tímto Vás jako oficiálně nestranného člověka rád zeptal, zda je nějaká šance, aby se občané dočkali objektivní a vyvážené diskuse o světovém dění, zejména kolem rozdělování světa a válek (aktuálně studené mezi USA a Ruskem).

Tento mail je inspirovaný tím, že dnes v neděli (13. 11.; pozn. kanc. omb.) kolem 11.45 jsem slyšel zprávu na Radiožurnálu o tom, jak se ruské letadlové lodě blíží k syrským břehům, a právě jsem sledoval záznam z rozhovoru světových tiskových agentur s V. Putinem.

Je možné, že se i následující informace

http://www.svetkolemnas.info/novinky/zahranicni/5179-putin-varuje-lidstvo

někdy objektivně dostanou k posluchačům a bude možné o nich diskutovat bez toho, že by vystupovala jen jednostranně pozvaná a profesionálně „dotazovaná“ série tzv. odborníků na zahraniční vztahy ekonomicky svázaných se současným „Systémem“? Je reálné, že se bude mluvit o příčinách a skutečném ohrožení, a nejen o pseudoproblémech a následcích skutečných a cíleně utajovaných příčin současného stavu?

Děkuji předem za Váš názor a věřím, že chápete, jak současný stav (hraničící s propagandou a demagogií) škodí samotným veřejným médiím a celému politickému prostoru…

Václav Vorel, Plzeň

Vážený pane Vorle,

děkuji Vám za Váš podnět. Moje kancelář si vyžádala stanovisko ředitele Zpravodajství Českého rozhlasu Jana Pokorného.

Vážený pane Vorle,

Vámi zmíněný web nebude pro zpravodajství a publicistiku Českého rozhlasu relevantním zdrojem. Právě proto, že si zakládáme na důvěryhodnosti a spolehlivosti, není možné citovat z tohoto webu. Důvody? Články nemají své autory, jsou podepsány názvem celého webu. Nenajdete tu adresu redakce či její složení, jediným kontaktem je e-mail. Musím Vás zklamat, ale médium veřejné služby takový zdroj nepovažuje za ověřitelný. Pokud citujeme z médií, spoléháme na ta, která ctí základní žurnalistické standardy, mají redakční pravidla nebo kodexy.

Děkuju za pochopení.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství ČRo

Toto stanovisko jste dnes obdržel a tím bych celou věc mohl uzavřít. Ale protože jste svůj dopis adresoval mně, považuji za samozřejmost i svou vlastní odpověď.

Stanovisko pana ředitele je postojem profesionála, který ctí přísně nastavená pravidla vycházející z Kodexu Českého rozhlasu a zákona o Českém rozhlasu. Tato pravidla platí pro přípravu a distribuci zpráv. Jeho odpověď si dovolím doplnit pohledem na oblast publicistiky, která je ze své podstaty odrazem subjektivních názorů jednotlivých osobností. Zde nelze vyžadovat objektivitu jednotlivých stanovisek, cenná je právě pestrost nejrůznějších postojů a jejich vzájemný střet.

Za dlouholetého působení v čele Týdeníku Rozhlas i díky bohaté spolupráci s Českým rozhlasem jsem důvěrně poznal obtížnost postavení veřejnoprávního média. Jeho pozici určuje zákon, který mimo jiné stanoví povinnost vyváženého, objektivního přístupu. Tato hodnota je doložitelná podrobnými analýzami ve zpravodajských relacích. Ovšem nelze ji vyžadovat mechanicky v pořadech publicistických, kdy názory účastníků besedy nebo autorů příspěvků nemusí být vždy ideálně rozloženy na ose "pro a proti". Nedávno jsem na toto téma diskutoval s šéfredaktorem Českého rozhlasu Plus Ondřejem Nováčkem, o jehož dobré vůli a připravenosti prezentovat co nejširší vějíř názorů a argumentů nepochybuji. Ovšem ne vždy se podaří tomuto ideálu dostát – na vině jsou většinou ryze praktické okolnosti: někteří hosté, kteří přislíbili účast, se na poslední chvíli omluví, a podobně.

Český rozhlas si je vědom toho, že v dnešním světě, uzavíraném díky působení sociálních sítí do vzájemně nespojitých "bublin", úloha médií veřejné služby roste a nadále se bude zvětšovat. Propaganda a demagogie jsou z tohoto důvodu pro veřejnoprávní média smrtelným ohrožením. Je potěšitelné, že obecně sdílený názor napříč politickým spektrem přiznává Českému rozhlasu vysokou míru objektivity anebo alespoň snahy o ni. Toto zjištění se neopírá o poznatky z konkrétních pořadů, které mohou být – a mnohdy také skutečně jsou – názorově nevyvážené. Ale zdůrazňuji, že pojem vyváženost patří spíše do technických věd, kdežto v mediálním prostředí představuje nedostižný ideál. Mohu Vás nicméně ujistit, že naplňování této zákonem uložené povinnosti velmi pečlivě sleduje i vedení Českého rozhlasu. Jak se to v praxi daří, je nutno sledovat nikoli na jednotlivých krátkých časových úsecích, ale v dlouhodobější perspektivě, v tendenci.

Právě dopisy, jako je ten Váš, představují důležitou zpětnou vazbu, která naznačuje možné směry, jimiž je možno mediální obraz světa doplňovat. Mám na mysli Vaše poukázání na složitost situace na Blízkém a Středním východě. V této věci Vám doporučuji sledovat například výstupy Břetislava Turečka, bývalého pracovníka Českého rozhlasu, který je i dnes jeho častým hostem a jehož analýzy příčiny současného stavu v této oblasti otevřeně pojmenovávají chyby mnoha účastníků konfliktu včetně našich spojenců.

Věřím, že mou odpověď přijmete s porozuměním.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu