Repertoár četby a rozhlasových her

Dobrý veče, pane Pokorný,

nepíši vám poprvé a možná si na mě vzpomenete. Byla jsem nadšenou posluchačkou rozhlasu, zvláště Prahy 2 a Vltavy. Je to zvláštní, že v poslední době se mi vaše obě stanice přestávají líbit... Je to způsobeno i redaktory na stanici Vltava,ze kterých pocituji často lhostejnost, malý zájem o to, co právě vysílají. A nejenom to, ale pořady, které mě dříve tolik zajímaly, byly vystřídány prázdnými, nic neříkajícími relacemi a ty bývají často i opakovány. Nic to člověku nepřinese a působí to jako: Dáme tam něco, abychom vyplnili čas... Pokud se jedná o opravdu hodnotné pořady, dáváte tam tolik hudby, že na pořad samotný zbyde velmi málo času!Je to zvláště nepříjemné v pořadech, kde se vedou rozhovory se zajímavými lidmi. Ty jsou přímo "prošpekovány" hudbou, ačkoliv by si tyto osobnosti zasloužíly mnohem více prostoru.

Co nám hodně chybí, jsou četby a rozhlasové hry ze staršího repertoáru s hereckými osobnostmi. Četli klasickou literaturu typu Romain Rolanda, Victora Huga, L. N. Tolstého, českou klasiku nevyjímaje. Velmi mě rmoutí pořady, které dáváte právě vycházejícím knihám. Je velmi smutné, že to bývá četba plná vulgarit, necitlivosti, chladu, arogance... Copak to jsou nějaké hodnoty, které si zasluhují pozornost? Obyčejná SLUŠNOST mizí ze života a vy to podporujete ve veřejnoprávných prostředcích? Je smutné i to, že takové knihy vycházejí a píší je ženy! Copak takováto "kultura" nevede ke zkáze národa? Dělejte s tím něco!!!

L. B.

______________________________________________________________________

Vážená paní,

děkuji Vám za upřímné vylíčení, byť negativní, Vašich posluchačských dojmů. Mrzí mě, že Vás Dvojka ani Vltava neuspokojují tak jako dříve. U Dvojky to je částečně pochopitelné - prodělala změny, které ve všedních dnech posílily její proudový, oddechový, zábavný charakter. Tím zastavila pokles poslechovosti, naopak ji zvýšila, ale pravda je, že pořady, které bychom mohli označit za obsahově hodnotné, se nyní nacházejí ve večerním čase a ve víkendovém vysílání. Tam se dá leccos zajímavého jistě vybrat, v tom se asi shodneme. Pokud píšete o rozhovorech "prošpikovaných" hudbou, máte patrně na mysli rozhovory na Dvojce, které jsou součástí proudového vysílání. Vltava má buď kratší rozhovory v Mozaice, kde se také poměrně pravidelně střídá mluvené slovo s hudbou, anebo předtočené v rámci titulkových pořadů - a tam se hudba objevuje jen jako doplněk. Ale souhlasím s Vámi, že rozhovory nebo poradny na Dvojce zajímají posluchače především kvůli obsahu, a bylo by proto namístě přizpůsobit tomu formát pořadu, tedy dát přednost mluvenému slovu. Nejste první, kdo by takovou změnu uvítal. V tomto smyslu jsem již jednal s šéfredaktorem Dvojky.

Rozumím Vašemu přání poslouchat více klasických hodnot a méně soudobých literárních děl. Je to pochopitelné, sám jako absolvent bohemistiky na Karlově univerzitě mám ke klasické literatuře hluboký celoživotní vztah. Nicméně z rozhovorů s rozhlasovými dramaturgy vím, že berou jako svou povinnost vyhledávat vedle ověřených titulů i takové, které vznikají v současné době, hovoří o ní dnešním jazykem a stylem. Ten může konzervativní posluchače někdy až iritovat svou otevřeností, neučesaností apod. Nemyslím si ale, že příprava a vysílání takových děl může vést ke zkáze národa. Tyto obavy se objevovaly již v minulých dobách, a často u takových děl, která dnes právem považujeme za součást kulturního dědictví. Je skutečností, že většina uměleckých děl neprojde sítem času, ale abychom to zjistili, abychom našli ty hodnoty, které se udrží a stanou se součástí kulturního odkazu, musíme "vydržet" i ta díla ostatní, méně povedená, experimentální, provokativní. Ono se to časem vytřídí, na většinu padne prach zapomnění a hodnotné věci přežijí. Bylo to tak vždy a jinak tomu nebude ani v budoucnosti. Český rozhlas nemůže žít jen z minulosti, byť to zní třeba i lákavě. Od svého vzniku podporoval to nové, co v kultuře vznikalo, i za cenu rizika, že jde o věci neprověřené, nepovedené. Tak Vás prosím o pochopení. Ovšem Vaši žádost, aby Vltava vysílala co nejvíce klasických děl, budu tlumočit vedení této stanice.

Přeji Vám vše dobré a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu