Slovenská produkce ve vysílání ČRo

Mikrofon

Zpravodajství ČRo běžně spolupracuje s novináři slovenské národnosti, se stanicí Vltava jsou spojeny speciální projekty, v jejichž rámci zní slovenština v podání nejlepších slovenských herců.

Nepočujem slovenčinu.

Nenápadně minulo zářijové sté výročí připojení Podkarpatské Rusi k ČSR. Tři národy se navzájem obohacovaly 20 let. Poté pokračovalo česko-slovenské soužití do konce roku 1992. Politici tyto 2 národy rozdělili státními hranicemi. Naštěstí máme možnost i jako 2 samostatné státy pokračovat ve vzájemné blízkosti. Velkým pojítkem je oboustranná znalost svých jazyků. Kde a proč se však v Českém rozhlase ztratily původní slovenské rozhlasové hry, dramatizace, četby na pokračování, pohádky? Uvádění jen v rámci nějakých speciálů párkrát do roka je tristní. Chceme slyšet, co nového vzniká na Slovensku a chceme to slyšet ve slovenštině. Pokud nastupující generace nebudou běžně přicházet do styku se slovenštinou, přestaneme si rozumět a to, co Masaryk se Štefánikem vytvořili, definitivně pošleme do propadlišť dějin. A spoluzodpovědnost za to bude mít bohužel i Český rozhlas.

J. F.

____________________________________________________________________

Vážený pane inženýre,

děkuji Vám za podnětný dopis. Vašim argumentům rozumím, považuji je za racionální. Faktem je, že část veřejnosti, jak mohu soudit ze své agendy, si nepřeje, aby Český rozhlas dával slovenštině prostor. S těmito názory se neztotožňuji. Ve shodě s Vámi jsem toho názoru, že slovenská kultura je nám mimořádně blízká a že ji k naší škodě neznáme tak, jak by si zasluhovala. Český rozhlas se slovenské kultuře a slovenštině programově nevyhýbá, o čemž svědčí například oblíbený pořad Miroslava Žbirky Mám rád, uváděný každou sobotu v prime timu od 10 hodin dopoledne. Slovenština pravidelně zní rovněž na Radiožurnálu, který vysílá každý týden hodinovou relaci Stretnutie. Tu pak pravidelně přebírají všechny regionální stanice Českého rozhlasu, viz tento odkaz:

https://radiozurnal.rozhlas.cz/stretnutie-6193697

Zpravodajství Českého rozhlasu běžně spolupracuje s novináři slovenské národnosti a jejich slovenština alespoň podle mého názoru nepůsobí v proudu zpravodajství a publicistiky rušivým, nepatřičným dojmem. Se stanicí Vltava jsou spojeny speciální projekty, v jejichž rámci zní slovenština v podání nejlepších slovenských herců v rozhlasových hrách a četbách.

Jistě je možno požadovat více. V této souvislosti jsem uvítal návštěvu generálního ředitele Rozhlasu a televize Slovenska Jaroslava Rezníka v Českém rozhlase a dohodu o spolupráci, kterou podepsal s generálním ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem. Ve svých vyjádřeních obvykle necituji tiskové zprávy, ale zde si dovolím udělat výjimku a ocituji dvě věty René Zavorala, které mi v dané souvislosti připadají důležité. „Domnívám se, že pro české posluchače, a zejména pro mladší generaci je důležité slyšet v našem vysílání slovenštinu. Neměli bychom totiž zapomínat na naši společnou historii a na naše někdejší společné kulturní dědictví.“ Kromě jiného se obě strany zavazují ke každoroční výměně pořadů různých žánrů a také k výměně hudebních těles a interpretů a k uspořádání společných koncertů. Slovenština tedy z Českého rozhlasu nemizí a nezmizí. Otázkou samozřejmě je, jak určit vhodné programové formáty a správný čas k jejich uvádění. Věřím, že si s tím dramaturgie a produkce Českého rozhlasu vypořádá se ctí.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu