Srozumitelnost telefonátů ve vysílání

Dobrý den,

četl jsem na Vašem webu obdobný problém – hlasitost hudby vs. hlasitost mluveného slova. Sice byl i v tomto příspěvku zmíněn hlas z mobilního telefonu, nicméně primárně se týkal něčeho jiného. Nemyslím si, že existuje problém mezi hlasitostí hudby a hlasitostí slova.
Jsem ale přesvědčený o tom, že každý (opravdu každý), kdo poslouchá rádio, má problém rozumět tomu, o čem telefonista mluví.

Úroveň hlasitosti je dle mého názoru o několik hodnot níže oproti hlasitosti moderátora, který si s telefonovaným například živě povídá. V žádném případě nenarážím na kvalitu telefonátu, ta je dostatečná, ale prostě to není slyšet.

Proč to nikdo neřeší? Psal jsem už i přímo na Radiožurnál, který reagoval prostým oznámením, že podnět předává na technické oddělení. Samozřejmě to tímto považoval za vyřešené a nic se nezměnilo.

Připadám si někdy jako v Kocourkově. Všichni z okolí, se kterým jsem o tomto jevu hovořil, ho vnímají podobně jako já. Tedy vylučuji svoji sluchovou vadu. Přitom by opravdu stačilo přidat jen na hlasitosti telefonického vstupu. Nic víc.

Navíc musím konstatovat, že u komerčních rozhlasových stanic tento jev nepozoruji. I to mě utvrzuje v tom, že to je jen technický problém, který lze řešit, pokud se chce řešit.

Co Vy na to?

Karel Petrášek

Vážený pane Petrášku,

děkuji Vám za dopis, který upozorňuje na velmi složitý problém – složitý proto, že zahrnuje nejen technická řešení, ale stejně tak je třeba zohledňovat ryze subjektivní faktory. Lidé to neradi přijímají, ale řada posluchačů, kteří si stěžují na nevyvážený zvukový poměr slova a hudby, má jistý deficit v přijímání zejména vyšších kmitočtů. To pak vede k tomu, že například po promluvě hlubšího mužského hlasu jim je nepříjemná píseň, v níž hrají elektrické kytary.

Zvuková hladina je přitom nastavena na stejnou hodnotu, a to podle doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU BS.R-412, podle něhož jsou zvukové hodnoty udržovány na stejných hodnotách s přesností na desetiny decibelu.

Váš dotaz jsem konzultoval s techniky, kteří mají na starosti distribuci signálu Českého rozhlasu. Potvrdili mi, že telefonáty jsou velkým technickým oříškem pro jejich kolísavou technickou kvalitu a jiný charakter zvukového spektra, než jaký představuje čistá reprodukce hlasu moderátora v profesionálním rozhlasovém studiu. Problém spočívá v tom, že často by bylo třeba telefonát kvůli zachování srozumitelnosti v podstatě ručně zesílit, ale to by neodpovídalo výše zmíněnému doporučení, díky němuž je zvuková hladina udržována na standardní přímce. Proto subjektivní vjem posluchače může být právě tak rozporný, jak popisujete Vy.

S tímto problémem jsem tedy seznámil ty, kteří s ním mohou něco dělat, a bude mne zajímat, jak s ním budou dále pracovat. Nerad bych sliboval předem rychlé řešení, ale mohu Vám slíbit, že tento problém budu dále sledovat.

S díky za pochopení a se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu