Střelec
V kontextu vysílání ČRo se označení pachatele za vraha objevovalo a stále objevuje pravidelně.
Člověk, který úmyslně jinému člověku způsobí smrt, se nazývá vrah, zavražděný pak oběť. Tolik Wikipedie k problematice označení příslušného konání. Můj dotaz a silný protest zní: Kdy přestane veřejnoprávní rozhlas používat zcela nevhodný výraz střelec pro evidentního vraha? Povšimněte si prosím, že v definici vraha není nic o soudu, obžalovaní či usvědčení. Teoreticky podle současného úzu vašeho vyjadřování by pak vrah, který usmrtil jiného člověka sekerou, by se nazýval sekerář? A ten, který by zavraždil utopením? Jaký výraz by použili komentátoři Českého rozhlasu? Výše popsané mrzačení češtiny mně silně zavání přehnanou korektností, která ohýbá současnou společnost zcela nežádoucím směrem. Konzultuje vaše výrazivo s Ústavem pro jazyk český? Žádám kvalifikovanou odpověď a zároveň žádám o okamžitou nápravu.
J. H.
___________________________________________________________________
Vážený pane Hlavo,
nemám důvod hájit postup editorů zpravodajství Českého rozhlasu, to není můj úkol. Jen si dovolím podívat se na téma, o kterém píšete, jako dlouholetý novinář, šéfredaktor Týdeníku Rozhlas. Je samozřejmě správné, když se v zpravodajských a publicistických materiálech týkajících se neblahých událostí na FF UK označí pachatel slovem vrah. V kontextu vysílání ČRo se označení pachatele za vraha, za zavrženíhodnou osobu objevovalo a stále objevuje pravidelně. To, že se užívají i variantní označení, je v novinářské práci běžné a upřímně řečeno nejsem tím překvapen ani znepokojen. Problém bych viděl v tom, kdyby se pachatelovy činy užitím určitých slov (např. nešťastný student apod.) relativizovaly, vytvářel by se dojem, že jde o oběť systému a podobně. Jeho vražedné konání je třeba jednoznačně pojmenovávat a odsoudit. To Český rozhlas činí. Označení, které kritizujete, nepovažuji za mrzačení češtiny, ten člověk skutečně střílel. Soudím, že není důvod vyvozovat z toho snahu pracovníků Českého rozhlasu oslabit jeho vinu nebo něco podobného. Pokud by tomu tak bylo, zcela jistě by se to projevilo v mé agendě. Po onom hrůzném činu jsem obdržel řadu posluchačských reakcí, ale žádná z nich nemířila k tomu, co je obsahem Vašeho dopisu. To ale neznamená, že jej beru na lehkou váhu. Přestože považuji za důležité, že v naší diskusi se shodujeme na tom podstatném, seznámil jsem s Vaším podnětem šéfredaktorku zpravodajství Českého rozhlasu. Jistě o něm bude přemýšlet a případně jej probere s pracovníky zpravodajství.
S pozdravem
Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu
__________________________________________________________________
Vážený pane doktore,
děkuji za Vaši obšírnou odpověď. Dovolím si oponovat argumentaci, že je v pořádku vraha nazývat střelcem, protože střílel. Etymologie výrazu označuje všeobecně střelcem toho, kdo vystřelí. Není důležité, zda z luku, praku, děla, pušky. Z toho plyne, že užití tohoto výrazu je ve dříve uvedeném případu eufemistickým vyhnutím se přesnému výrazu vrah. A o to mně jde. Trendem je změkčovat výrazivo až na nepochopitelnou mez. Je otázkou, proč k tomu dochází. Dle mého soudu to veřejnost nevyžaduje, tlak tedy může pocházet buď zvenčí (EU?), nebo jde o autocenzuru. Obé je zaznamenání hodné, obé je nežádoucí. To bylo meritum mého dotazu a protestu. A k Vaší argumentaci podotýkám, že jsem si též pomyslel, že vrah střílel. Už proto, že oběti byly zastřeleny. Chybí mně podobnou logikou dovysvětlit, jak by se dle tohoto vzorce nazýval ten, kdo by své oběti zavraždil utopením. Protože i to se může stát a profesionálové v Rozhlase by na tuto možnost měli být připraveni, když se zásadně vyhýbají výrazu vrah.
S pozdravem
J. H.
_____________________________________________________________________
Vážený pane H.,
naše korespondence je pro mne zajímavá. Uznávám, že by bylo zvláštní, kdyby se o pachateli ono strašného činu hovořilo zásadně jen jako o střelci a kdyby se pracovníci zpravodajství Českého rozhlasu zásadně vyhýbali označení vrah. Přimělo mne to udělat si rychlou rešerši materiálů dostupných na webových stránkách Českého rozhlasu. Převažuje v nich slovo vrah, viz zde:
Slovo střelec se ovšem také objevuje:
https://hledani.rozhlas.cz/?q=st%C5%99elec&page=5
https://hledani.rozhlas.cz/?q=st%C5%99elec&page=7
Detailní rešerši bych si musel nechat zpracovat Rešeršním oddělením, předpokládám, že by přinesla, co se týče procentuálního rozložení, podobné výsledky. Není to tedy tak, že by se vysílání ČRo zásadně vyhýbalo slovu vrah a preferovalo by slovo střelec. Nátlak zvenčí, ať už z EU nebo z jiných institucí, vylučuji, to si nikdo nedovolí a ČRo by takové jednání zveřejnil. Nevidím žádný důvod, proč by se měla člověku zatíženému tak obrovskou vinou nasazovat lidštější tvář třeba mírnější formou charakteristiky jeho činu. Nikdo příčetný si nedosadí pod pojem střelec v souvislosti s ním třeba sportovní střelbu nebo střelbu pukem do branky. Je to prostě pachatel odporného činu způsobeného střelbou, a tak se někdy použije také označení související s onou střelbou. Nic víc a nic méně.
S pozdravem
Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu
