Vladimír Burjánek

Znáte to, člověk musí občas udělat pořádek v tom, co skladuje. Všechno prohlédnout, vyházet věci nepotřebné a uvolnit místo dalším.

Ačkoliv moji předkové z otcovy strany byli sedláci, lásku  k rodné hroudě jsem po nich nezdědil. Ba co víc, jakékoliv činění spojené s půdou, je mi na hony vzdálené.

Vedle příjemných chvil a zážitků se člověk ve svém životě musí vyrovnávat i s opakem. Nepříjemnostmi a situacemi, které nám nedělají radost, ba co víc, přímo obtěžují.

Člověk se učí celý život. Základ svých vědomostí získá v rodině, potom ve škole a když nastoupí další učitel - život, máme určitý čas k tomu, abychom  vědění rozhojnili.

Když naše babička nemohla něco pochopit, obvykle po chvilce mudrování pronesla. Aby tomu prase rozumělo. Říkám si to také, kdykoliv se setkám s nepochopitelnými věcmi. 

Ke každému pořádnému mysliveckému honu patří lovci, zvěř a honci, kteří nadhánějí střílejícím lovcům kořist Na podobném principu je postavena vědomostní televizní soutěž.

Stálí posluchači si možná vzpomenou, když jsem jednu kávu věnoval kočičí bezdomovkyni. Žila v prázdném domě v sousedství ještě s mourovatým kamarádem.

S našimi malými vnuky jsme v minulosti absolvovali několik dovolenkových cest  k moři. Ten nejmenší se nikdy nezajímal o nic jiného, než jestli tam bude, jak říkal togobán.

Jezdím raději autobusem než vlakem. Dávám přednost čtyřem kolům před drnkáním pražců. Možná i proto, že je to zvyk.

Dnes už víme jméno našeho nového prezidenta. V mém životě je to už devátá hlava státu.