Výběr hudby na Radiožurnálu

Vážený pane ombudsmane,

dlouho jsem váhal, jestli má cenu tento dopis vůbec psát, ale nakonec jsem si přeci jen čas našel a sepsal několik svých tipů, jak by se dalo vysílání Českého rozhlasu vylepšit.

Na začátek bych chtěl poděkovat všem zaměstnancům Českého rozhlasu za jejich kvalitně odváděnou práci, obzvláště pak redakci zpravodajství, která dle mého názoru nemá mezi rádii v České republice konkurenci.

Bohužel ale zpravodajství není jedinou součástí vysílání Radiožurnálu. Já jako jeden z mála lidí ve svém okolí neposlouchám v 15 letech komerční stanice, ale právě Český rozhlas, konkrétně ČRo Radiožurnál a mezi 14. a 16. hodinou také ČRo Sever, kde získávám informace o dění v Ústeckém kraji. Hlavními důvody poslechu jsou již zmíněné zpravodajství, zajímavé reportáže, rozhovory s různými hosty, ale také malé množství reklamy. Oceňuji také způsob vyjadřování moderátorů, myslím si, že v tomto ohledu plní veřejnoprávní rozhlas svou práci bezchybně. O něco horší je to ale s hudbou.

Radiožurnál jsem začal poslouchat právě kvůli stylu hudby, který u jediné stanice, kterou naladím v místě mého bydliště, obsahuje jak novinky, tak písničky 80., 90. let i nového milénia, zahraniční, ale i českou hudbu. A zde nastává problém.

Zajímalo by mě, kolik skladeb je právě aktivních v selektoru, jaký je poměr české a zahraniční hudby, a také jak často rozšiřujete playlist, protože to, jak neustále opakujete pořád ty samé písničky od těch stejných interpretů, je nesnesitelné.Neustále ve vašem vysílání slyším ty samé ohrané skladby od Anety Langerové, Anny K., Tomáše Kluse, Michala Hrůzy, skupiny Kryštof, Chinaski apod. Já osobně nic proti těmto interpretům nemám, jejich písničky poslouchám rád, ale chtělo by to rozšířit playlist o víc současných českých a slovenských songů. Níže uvádím seznam interpretů, kteří mi ve vysílání Radiožurnálu chybí buď úplně, nebo u kterých hrajete jenom 1–3 písničky pořád dokola, což je podle mě velká škoda.

No Name, Elán, Miroslav Žbirka, David Deyl, Slza, Sebastian, Poetika, Pekař, Voxel, Adam Ďurica, Pavel Callta, Lucie Vondráčková, Kabát, Ewa Farna, Olga Lounová, Verona, Tereza Kerndlová atd.

Když už píšu o české hudbě, jsem si vědom toho, že Radiožurnál má největší množství posluchačů mezi třicetiletými, kteří vyžadují spíše současnou hudbu, ale zároveň si myslím, že by nebylo na škodu si občas připomenout i zlaté klenoty starší české pop music. Zde byste se mohli inspirovat u Impulsu a jeho písniček z Impulsovic krabičky a třeba jednou za hodinu zahrát něco staršího. Vybírat by se mohlo například ze starší hudby na regionálních stanicích Českého rozhlasu. Mimochodem s hudbou v proudovém vysílání ČRo Sever jsem nadmíru spokojen.

Se zahraniční hudbou na Radiožurnálu žádné velké problémy nemám, možná bych častěji rozšiřoval playlist o větší počet novinek, inspiraci můžete čerpat například u hitrádií.

Další můj tip míří k Zelené vlně. Již několikrát jsem se setkal s tím, že regionální stanice hlásila nějaké dopravní komplikace v mém okolí, ale na Radiožurnálu tato informace kvůli upřednostňování informací z hlavních tahů nezazněla. Proto mě napadlo, jestli by jednotlivé relace během dne nemohla připravovat regionální studia s tím, že by Radiožurnál vysílal pro každou oblast (např. Karlovarský a Plzeňský kraj, Ústecký a Liberecký kraj, Královéhradecký a Pardubický kraj apod.) vlastní regionálně odpojovanou relaci podobně jako je tomu u pražské Zelené vlny nebo např. u regionálních zpráv na Rádiu Blaník, pokud je to technicky možné.

Na závěr bych chtěl ještě Českému rozhlasu poděkovat za odvysílání zápasů české reprezentace na mistrovství světa, čímž jste mi umožnili být informován, i když jsem zrovna nemohl být doma u televize.

Pevně doufám, že se situace ohledně české hudby v budoucnu výrazně zlepší.

S pozdravem

Jan Karafiát

Vážený pane Karafiáte,

děkuji Vám za obsáhlý a zasvěcený dopis, který svědčí o tom, že témata, jimž se věnujete, máte dobře promyšlena.

Největší část Vašeho dopisu se týká hudební dramaturgie Radiožurnálu. Kontaktoval jsem kvůli tomu hudebního dramaturga této stanice Petra Krále a oceňuji jeho přístup – Váš dopis jej zaujal natolik, že je připraven s Vámi celou věc telefonicky probrat.

Vaše poděkování za reportáže z mistrovství světa v ledním hokeji rád vyřídím vedoucímu sportovní redakce Miroslavu Burešovi. Váš podnět týkající se regionálního rozpojování zpravodajství Zelené vlny jsem konzultoval s vedoucím této redakce Štěpánem Jandou. Myslím, že Vás bude zajímat jeho vysvětlení, které mi poskytl.

„Posluchač má pravdu, že na Radiožurnálu coby celoplošné stanici mají v Zelené vlně prioritu vždy informace o nejzásadnějších dopravních událostech. Hlavním hlediskem je míra problému a počet potenciálně zasažených motoristů. Tedy jde většinou o dálnice a hlavní tahy.
Dopravní zpravodajství Zelené vlny je vždy připravované s akcentem na maximální aktuálnost. Redaktoři si upravují/aktualizují údaje ve svých vstupech obvykle i jen pár sekund před vysíláním. Své vstupy netisknou na papír, ani s nimi nechodí do hlavního studia Radiožurnálu, zůstávají sedět ve svém malém studiu, mluví z místa, kde všechny informace také připravují. Každá minuta, či spíše každá sekunda je pro nás důležitá.
Nerealizujeme model některých komerčních rádií, kdy jeden pořad s předstihem natočí v několika verzích jeden redaktor a pak je pro různé regiony vysílána různá předtočená mutace (například kulturního servisu, dopravního servisu a podobně). Taková neaktuálnost je pro nás nepřijatelná.
Regionálně rozpojovaná Zelená vlna na Radiožurnálu, tedy celorepubliková a pražská, vysílaná v jednu chvíli, je odbavovaná tak, že naproti sobě přes skleněnou stěnu ve dvou malých studiích sedí dva naši redaktoři, kteří se předem dohodnou na potřebné stopáži a v následném vstupu musí oba mluvit stejně dlouho, pokud možno na sekundu přesně. Je to poměrně náročná disciplína „živého“ vysílání. Realizovat takový model s rozpojováním na více regionů by znamenalo, že by muselo být současně u několika mikrofonů v několika studiích několik redaktorů, kteří by po předchozí dohodě museli naplnit totožnou stopáž. Takové řešení není příliš reálné.
Proto na konkrétní region cílené dopravní zpravodajství vysílají jednotlivé regionální stanice Českého rozhlasu. Ty mají prostor na to, aby zařadily i informace o událostech, které z hlediska celorepublikového nemají takový význam, aby se vešly do vyhrazeného času/stopáže Zelené vlny na Radiožurnálu.“

Tolik vysvětlení Štěpána Jandy. Věřím, že Vás tato odpověď přesvědčí o tom, že pracovníci Českého rozhlasu se opravdu snaží vyjít posluchačům vstříc. Bohužel někdy jsou na překážku technické limity.

Pokud byste měl další podněty nebo kritické připomínky, obraťte se na mne, rád s nimi podle svých možností budu pracovat.

S pozdravem a s přáním pěkného víkendu

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu