Výběr témat do zpravodajství
Každá zpravodajská relace je strukturovaným výběrem, který nutně eliminuje velké množství témat.
Dobrý den.
dne 31. 12. 2017 jsem v 8 hod. zapnul Dvojku. Začínaly zprávy. První byla o tom, že se 70 % Čechů bojí útoků Islámského státu v Evropě. Hned po ní následovala zpráva, že na Pražském hradě zůstanou při vstupech i nadále kontroly osob, protože to doporučují bezpečnostní experti.
Zajímalo by mne, kdo rozhoduje o tom, jaké zprávy a v jakém pořadí budou na Silvestra, kdy se téměř nic neděje, do vysílání zařazeny. Nezasloužili by si lidé alespoň v tento den optimističtější a veselejší zprávy? A když už chce někdo přinášet zprávy katastrofické – není to Islámský stát, ale nedisciplinovaní účastníci silničního provozu, kteří mají na svědomí stovky mrtvých ročně. Na českých dálnicích se běžně jezdí rychlostmi 150 km/h a vyššími, dopravní policii vidíme téměř výlučně jen při vyšetřování nehod a o tom je ticho po pěšině. Nebo důchodová reforma – není její neřešení dostatečně katastrofické?
A poslední myšlenka či otázka na závěr. Pokud jsem to dobře postřehl, ten výzkum na strach před Islámským státem si zaplatil Český rozhlas. K čemu jsou takovéto výzkumy? Každý má větší či menší strach. Nepokouší se Český rozhlas získat více voličů extrémistickým stranám a prezidentům?
Děkuji za odpověď, zdravím Vás a do nového roku Vám přeji jen dobré.
Ing. Jiří Klimt
Vážený pane inženýre,
děkuji Vám za kritický komentář k metodice ediční práce Zpravodajství ČRo. Předal jsem jej odpovědným pracovníkům Zpravodajství s tím, že jejich pozornosti doporučuji jak Vaši kritiku, tak podněty.
Dovolte několik poznámek k tématu. Český rozhlas má přísně nastavená pravidla editování zpráv. Do vysílání se mohou dostat jen informace ověřené alespoň z dvou na sobě nezávislých hodnověrných zdrojů atd. Běžná zpravodajská relace se řídí těmito pravidly a datum vysílání na tom nic nemůže měnit, a to se týká i silvestrovského programu.
Otázky, které kladete, jsou relevantní. Český rozhlas se problémy, jež pokládáte za důležité (bezpečnost silničního provozu, důchodová reforma), dlouhodobě zabývá. To, že nebyly zmíněny v konkrétní zpravodajské relaci, neznamená, že by si Český rozhlas nebyl vědom jejich závažnosti. Ale stejně tak nebyly zmíněny desítky dalších vážných problémů – válečné konflikty, nemoci, životní prostředí… Každá zpravodajská relace je strukturovaným výběrem, který nutně eliminuje velké množství témat. Ta dostávají prostor v jiných fázích vysílání, zejména na stanici Český rozhlas Plus, která vysílá jen zpravodajské a publicistické formáty bez hudby.
Průzkumy veřejného mínění jsou běžnou součástí agendy všech médií. Pokládám za zajímavé zjistit, jak velká část české populace považuje nebezpečí terorismu za aktuální. Na základě výsledků tohoto průzkumu například lépe pochopíme rozvržení politických sil v našem státě a řadu dalších souvislostí. Nejde o vyvolávání strachu či jiného afektu, médium veřejné služby se takovým formám oslovování veřejnosti brání a přenechává je komerčním médiím. A zcela jistě mohu vyloučit, že by za publikováním výsledků jakéhokoli průzkumu či jiným materiálem byla snaha Českého rozhlasu získat voliče extremistických stran a kandidátů na prezidenta republiky. Role média veřejné služby není agitační ani propagandistická, je to služba veřejnosti, daná již způsobem financování, tedy rozhlasovým poplatkem, který jsou zavázáni platit všichni, ať už jsou voliči kteréhokoli politického uskupení či prezidentského kandidáta.
Pokud by Vás zajímalo, jak Český rozhlas přistupuje k volbám prezidenta republiky, nabízím Vám odkaz na pravidla, jimiž se řídí.
Věřím, že mé poznámky přijmete s pochopením. Srdečně Vás zdravím a v novém roce Vám přeji jen to dobré.
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
