Vysílání pro menšiny oživuje národní hudba

Dobrý den,

jsem věrný posluchač Dvojky, protože je mi dobrým pomocníkem v kulturní profesi až do dnešních dnů. Jako pamětník rozhlasu po drátě vítám raději citlivou a profesionální úroveň výběru pořadu i jeho zpracování před povětšinou komerčně a tendenčně orientovanými stanicemi. Mám tři okruhy poznámek, jež by mohly dojít k odpovědnému sluchu a snad i zlepšení.

Výběr hudby. Jste Český rozhlas, tak bych očekával optimální rovnovážný výběr pro posluchače. V současnosti je to však záplava amerikanismů a slovanské jazyky (mimo slovenské provenience) zde neslyšíme vůbec. O hudbě okolních států nemluvě. Stejně je to významné i v oblasti propagovaného cestovního ruchu, kdy například krom cestovky z Řecka se nic nedozvíme o destinaci, kam běžně český občan zavítá nebo by chtěl zavítat. A to v komplexu od turistických atraktivit, stravování a dalších reálií až po hudbu, která se v dané lokalitě produkuje (pochvalu zaslouží pořad o Florencii, který je snad světýlkem v tmách).

Český rozhlas by mohl otevřít půlhodinku vysílání pro menšiny, kde by si kromě jazykové informace mohli Vietnamci, Romové, Němci, Maďaři atd. poslechnout i hudební pohlazení ze svých rodných zemí. Pro mnohého z nás by to určitě mělo i svůj význam pro vzájemné poznávání těch, se kterými žijeme (tak tomu bylo i v ústeckém rozhlase před léty s okénkem vzkazů, informací i hudby „sudetské“ oblasti). Určitě by to mělo odezvu.

Úroveň moderátorů je převážně vysoká až na malé případy, kdy některé věci působí až rušivě. Např. Pan Kovařík s „astmatickými“ nádechy, nebo pan Žmolík, který chce říci mnoho slov na jedno nadechnutí a pak se nestíhá nadechnout, které jinak velice barvité komentáře a pohotovost u obou, až dráždí a devalvuje. Pan Melen toho taky stihne říci dosti, ale u něho nic takového neslyšíte. U pana Skalky je to zajímavým osobitým projevem, ale celkově nerušícím. Radost je poslouchat pány Cílka, Anderleho a další, kdy stejně jako od paní Maléřové, Strouhalové a Stýblové se posluchač vždy hodně dozví. A to s harmonicky lahodnými tóny, které uondaný posluchač s radostí přivítá.

Jinak je Dvojka stanice, která svou barevností výběru pořadů a úrovní právem řadí k tomu nejlepšímu, co lze v éteru slyšet. Držím palce, ať to tak aspoň zůstane, a přeji pěkný den.

S pozdravem

J. Souček

Vážený pane Součku,

děkuji Vám za zajímavé poznámky k vysílání Dvojky. Vážím si dopisů, jako je Váš, protože Vaše názory jsou podloženy dlouhodobou posluchačskou zkušeností.

Vaše první poznámka se týká hudební dramaturgie. Rád bych připomenul, že Dvojka vysílá sedmdesát procent české hudební produkce a jen třicet procent zahraniční. Vaše kritika míří k tomu, že naprostá většina zahraničních písniček je britské a americké provenience – to platí v proudovém vysílání, zejména ráno a dopoledne.

Vaše žádost, aby Dvojka dala větší prostor evropským národům, zejména hudbě našich sousedů, má racionální jádro a já ji uplatním v diskusích o směřování této stanice, které se budou odehrávat v příštích měsících. Kromě toho s ní seznámím šéfredaktora Dvojky Martina Gromana i ředitelku Programu ČRo Evu Hazdrovou Kopeckou.

Českému rozhlasu ukládá zákon, aby vysílal pro národnostní menšiny žijící v České republice. Pořad o národnostních menšinách v ČR s názvem Mezi námi se vysílá na stanici ČRo Plus v sobotu v 15.05, pořad Stretnutie určený pro Slováky žijící v ČR vysílá Radiožurnál v neděli od 20.00 a regionální stanice Českého rozhlasu v pondělí a ve středu. Pořad Sousedé je česko-německý magazín pro německou menšinu v ČR a vysílá jej Český rozhlas Sever v pátek večer. Pořad o životě romské menšiny v ČR O Roma vakeren se vysílá na Radiožurnálu v sobotu ve 20.05 a v úterý a ve čtvrtek na regionálních stanicích. Ve všech pořadech zní hudba příslušné národnostní menšiny, v pořadu Mezi námi zní mix skladeb, které tematicky doprovázejí odvysílané příspěvky podle národnosti, o níž je řeč.

Vaše poslední poznámka směřuje k úrovni mluvního projevu moderátorů Dvojky. Je zajímavé, že Vaše chvála směřuje i k externistům, jejichž profese jsou diametrálně odlišné od profese hlasatele či moderátora (malíř Jiří Anderle, geolog Václav Cílek, spisovatelka Zuzana Maléřová). Svědčí to o dobrém výběru osobností, jež dostávají na Dvojce velký prostor. Ale zároveň i o rezervách ve výkonech profesionálních moderátorů. To je podnět pro Oddělení vzdělávání, které má v Českém rozhlase na starosti hlasovou výchovu. S pracovnicemi tohoto oddělení jsem v úzkém kontaktu a rád jim Váš názor zprostředkuji.

Srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu