Vyslovování termínů exit, brexit
Písmeno "x" v počáteční skupině ex- na začátku slova jeví tendenci ke znělé podobě "gz".
Dobrý den pane doktore.
Obracím se na vás s podnětem. Možná bych měl kontaktovat i samotného moderátora pana Ulrycha.
Ze všech moderátorů má pan Ulrych pro mě nejpříjemnější a nejmužnější projev, naprosto věcný, nijak emočně zabarvený, oznamovací. Má ale jednu vadu, pro mě tak zásadní, že píšu vám. Vážně se to poslouchá jen obtížně. Oč jde?
Když pan Ulrych hlásí počasí říká, že vítr s nárazy dosáhne... Nejsem nijak vzdělán v českém jazyce. Nicméně toto je vyjádření nelogické, ba snad i hloupé. Vítr má specifické vlastnosti. Jeho rychlost zpravidla není konstantní, ale vítr věje v nárazech a nárazem větru se rozumí jeho náhlé a pouze přechodné, prudké zvýšení rychlosti v krátkém časovém úseku. Tedy náraz větru je jednou z jeho vlastností, je jeho projevem, a tedy součástí toho větru samotného. Ovšem pan Ulrych (a někteří jiní také, dokonce i meteorologové) říkají, že vítr s nárazy dosáhne... To jasně evokuje, že spolu s větrem přijdou ještě nějaké Nárazy, či vždy jeden Náraz a spolu s ním či s nimi budou mít společně rychlost...
Podle mě je správně česky říct: vítr bude mít rychlost XY, v nárazech pak dosáhne rychlosti až ZŽ, protože náraz větru je jedna z vlastností větru a je to pořád ten stejný vítr, a ne něco, co působí spolu s ním.
A ještě si dovolím připomenout hloupost ve výslovnosti slova brexit = bregzit, a co hůř, s přízvukem na z (a jen připomínám význam anglického slova egg). Česká výslovnost písmena x je ks. To slovo exit vyjadřuje, že něco odněkud odchází, a tak i lékař konstatuje smrt slovy exitus (eksitus) a nevyslovuje to jako egzitus. Taková výslovnost x je stejně hloupá a odvažuju se říct, že křupanská, stejně jako když například venkovský strejda vyslovuje slovo demokracie s g.
Je-li však výslovnost bregzit správná, daná Ústavem pro jazyk český, a asi proto to moderátoři ČRo vyslovují takto nelibozvučně, je třeba na vaší úrovni vyvolat debatu nad touto výslovností. V jiném pořadu docent Oliva téměř denně tvrdí, že se jazyk vyvíjí...
Exit je slovo latinské, a tak by mělo mít také původní výslovnost i v češině stejně, jako třeba ta demokracie pocházející z klasické řečtiny. Navíc úplně každému normálnímu Čechovi naskočí výslovnost eksit přirozeně, sama, do egzitu se musí jakoby nutit. Důkazem je, že část moderátorů vyslovuje brexit jako breksit, nařízené výslovnosti navzdory.
S úctou a s díky za pochopení
Tomáš Krška
Vážený pane Krško,
děkuji Vám za oba podněty. Dovolím si k nim přičinit několik poznámek.
Je v pořádku, pokud hlasatel použije formulaci typu "očekáváme vítr s nárazy až 20 metrů za sekundu". Pokud užije formulaci "vítr s nárazy dosáhne 20 metrů za sekundu", bylo by skutečně namístě změnit tuto formulaci na "vítr v nárazech dosáhne až 20 metrů za sekundu".
Výrazy "exit" a "brexit" lze v daném případě zkoumat z hlediska míry asimilace znělosti. V češtině existují obecná pravidla, jimiž se spodoba znělosti řídí - zde by mělo být určující umístění souhlásky stojící na posledním místě, výslovnost by se tedy měla řídit neznělou souhláskou -s-. Nicméně písmeno "x" v počáteční skupině ex- na začátku slova jeví tendenci ke znělé podobě "gz", jak uvádí např. lingvista František Daneš (K výslovnosti znělých souhlásek v přejatých slovech, Naše řeč, 1965, č. 3, s. 161-171). Tato tendence byla, jak dokládá citovaný zdroj, zachycena a popsána již v šedesátých letech minulého století a není důvodu domnívat se, že by jevila známky oslabení nebo vymizení. Důvodů je patrně více, jedním z rozhodujících je tendence nahrazování původního "s" ve slovech přejatých znělým "z" ve všech příhodných hláskových situacích. Fonologická analýza mluvních projevů by patrně prokázala, že většina mluvčích neužívá radikálně jednoznačnou podobu "egzit, bregzit", ale že dochází k přehodnocování protikladu fonémů "s" a "z" na více či méně znělou variantu fonému "z", ale to by byla otázka pro odborný výzkum. Můj závěr zní: Nelze očekávat, že by mluvčí vyslovovali hyperkorektně neznělou podobu této hláskové skupiny, jestliže v češtině je prokázána tendence k její znělé variantě.
Vašich podnětů si vážím, svědčí o Vašem hlubokém zájmu o co nejvyšší úroveň kultury mluveného slova v Českém rozhlase. Proto Váš dopis i mé poznámky postupuji Oddělení vzdělávání, jež dbá na kulturu mluveného slova pracovníků Českého rozhlasu, a zároveň Zpravodajství Českého rozhlasu.
S pozdravem a přáním všeho dobrého
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
