Z Kávy o čtvrté

Dobrý den, zajímá mne, jak to letos bude se dnem otevřených dveří, kdy bude? Slyšel jsem, že to letos bude velké.

J. K.

Vážený pane,

omlouvám se Vám, že jsem ve včerejším vysílání Kávy o čtvrté nezodpověděl Váš dotaz. Konzultoval jsem jej dnes s vedoucí Oddělení komunikace a mohu potvrdit, že Den otevřených dveří v budově Českého rozhlasu na Vinohradské třídě bude v sobotu 20. května 2023.

S přáním všeho dobrého v novém roce

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
__________________________________

Dobrý den, paní Strouhalová, dobrý den, pane Pokorný,

Úvodem Vám přeje vše nejlepší v roce 2023!!!

Také gratulujeme k nadcházejícímu krásnému stoletému výročí, opravdu úžasné výročí. Už se moc a moc těšíme na oslavu, a pokud se nestane nic neočekávaného, tak rozhodně přijedeme osobně v květnu na den otevřených dveří.
Jsme skalními posluchači Dvojky a měli bychom dotaz na některé programové změny,

které jsme zaregistrovali v roce 2023. Musíme bohužel konstatovat, že nás velice mrzí, že jsme se o těchto změnách nedozvěděli nic bližšího na webových stránkách Dvojky, ale museli jsme si je vypátrat. Ani nám nikdo neodpověděl na dotaz zaslaný přes webový formulář, škoda. Ale k tomu dotazu: Je nám líto, že skončil pořad Jana Čenského My dva a čas, zřejmě to vypadá, že skončil další náš oblíbený pořad Bijáček a také jsme smutní z toho, že se přesunul pořad Moci bez nemoci z úterního večera na nedělní…. Mají tyto změny nějaké opodstatnění?

Děkujeme a přejeme mnoho spokojených posluchačů!!!

K. M. a T. M.

Vážení manželé M.,

všechny Vaše otázky jsem konzultoval přímo s šéfredaktorkou Dvojky Lenkou Mahdalovou a dovolte, abych vám sdělil následující informace:
Pořad My dva a čas za tři roky existence naplnil svůj potenciál, to je dříve či později osud každé programové řady. Rozhlas je stálá změna, některé projekty končí, aby jiné měly příležitost začít. Důležité je, že pan Jan Čenský se sice rozloučil s posluchači pořadu My dva a čas, ale jeho spolupráce s Českým rozhlasem tím nekončí. Vytvořil novou moderátorskou dvojici s Jitkou Novotnou a jejich úkolem je provázet posluchače oblíbeným pořadem Příběhy z kalendáře. Jeho přítomnost ve vysílání Dvojky bude nyní výraznější než dříve.
Pořad Bijáček skončil na přání autorů a moderátorů. V zásadě o něm platí to, co jsem uvedl u pořadu My dva a čas. Tematika, z níž čerpal, není neomezená, zabýval se legendami české kinematografie a tvůrci měli pocit, že již vyčerpali možnosti, které jim samotná látka poskytuje.

Pořad Moci bez nemoci nemá v českých médiích obdoby. Vyžaduje precizní přípravu a také nárokuje vyšší posluchačskou soustředěnost, kterou nedělní podvečer svým charakterem a temporytmem nabízí. Doporučuji Vám tento odkaz:
https://dvojka.rozhlas.cz/moci-bez-nemoci-8687883
Na něm naleznete přehled odvysílaných dílů a můžete si je kdykoli poslechnout ze záznamu.

Děkuji vám za milé přání k nadcházejícímu stému výročí pravidelného rozhlasového vysílání u nás. Den otevřených dveří bude letos opravdu stát za to. Bude se konat 20. května.

S přáním všeho dobrého a se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

__________________________________

Dobrý den,

reaguji na aktuální rozhovor, co je a není z podstaty možné vysílat.

Myslím, že je možné vysílat více českých písniček a méně anglických, které omíláte stále dokola. Jako plátce poplatků by mne zajímalo, kolik platíte OSE za hraní písniček našich a cizích. Už nehrajete písničky našich vynikajících zemřelých zpěváků, ani některých žijících. Není to škoda? Jste Český rozhlas, česká tvorba by měla mít zelenou.

Zdravím a přeji vám i sobě změnu.

S pozdravem dosud věrná posluchačka

L. Š.

Vážená paní,

děkuji Vám za dopis. Rozumím tomu, co kritizujete, a pokusím se Vám vysvětlit, jak se věci mají.

Každá stanice Českého rozhlasu má svou vlastní hudební dramaturgii, žádná centrální nařízení neexistují. Záleží na tom, kdo kterou stanici poslouchá a jaké hudbě dává přednost. Své posluchače - tzv. cílovou skupinu - má Radiožurnál, který hraje až 80 % zahraničních písniček. Úplně jinou posluchačskou cílovou skupinu mají regionální stanice ČRo, které naopak hrají 80 % české produkce. Stejně tak nová stanice Pohoda, ta by Vám hudební dramaturgií vyhovovala asi nejvíce, protože hraje téměř výhradně starší české písničky a s nimi například francouzské šansony. Mezi těmito póly se pohybuje Dvojka s mírnou převahou české hudby. Tato čísla vyplývají z testů, které si pravidelně nechávají dělat jednotlivé stanice. Zástupci cílové posluchačské skupiny dostávají k posouzení množství titulů - starých i nových - a hodnotí je podle toho, jestli se jim líbí, jestli by je chtěli slyšet znovu, nebo jestli je nezaujaly. Podle toho se postupně proměňují playlisty. Jen na okraj, Dvojka hraje zhruba 1350 písniček, Radiožurnál 1500. Každý šéfredaktor chce, aby jeho stanici poslouchalo co nejvíc lidí, proto si nedovolí vybírat písničky tak, aby své posluchače odradili.

Licence a platby za užití hudebních děl s textem i bez textu (repertoár OSA) je definována hromadnou smlouvou mezi Českým rozhlasem a OSA, která je aktuálně uzavřena na období let 2022–2025. Na základě této smlouvy Český rozhlas poskytuje OSA plnění ve výši ve smlouvě pevně definovaných paušálních částek, není rozhodující, jaké množství či jaká konkrétní hudba (česká / zahraniční) byla ve vysílání i na webu užita.
Co se týče přerušování debat hudbou, jsem stejného názoru jako většina posluchačů. Myslím, že primární v takových pořadech je mluvené slovo, posluchači jsou právem zvědaví na názory odborníků nebo umělců a hudba je v takové chvíli je jen doprovodným prvkem. Občas hosté potřebují přestávku, aby se domluvili na dalším postupu, srovnali si myšlenky, napili se a podobně. Ale hudebních vstupů by podle mého názoru mělo být méně z důvodů, které jsem uvedl výše. Toto stanovisko podpořené názory posluchačů jsem již sdělil vedení Dvojky a na základě ohlasů Kávy o čtvrté se s paní šéfredaktorkou k tomuto problému sejdu znovu.

S přáním všeho dobrého v novém roce a s díky za pochopení

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
__________________________________

Dobrý den,

z programu zmizela Dopolední četba na Vltavě, aspoň to není v programu ČRo rozepsáno. Je náhrada? Prosím o odpověď.

Děkuji

M. S.

Vážená paní,

děkuji Vám za dotaz. Co se týče dopolední četby na Vltavě, je to důsledek nezbytných finančních omezení. Jak možná víte, od roku 2005 se nezvýšil rozhlasový poplatek jako prakticky jediný zdroj financování Českého rozhlasu, tato věc je plně v rukou Poslanecké sněmovny. Kdybychom započítali inflaci podle údajů Českého statistického úřadu, reálná hodnota oněch 45 Kč z roku 2005 je letos zhruba poloviční. Z toho plyne, že se musí snižovat rozpočet na výrobu nových pořadů. Na Vltavě se to týká i Dopolední četby. „Za zachování zejména Dopolední četby v programu Vltavy jsem intenzivně bojovala,“ potvrdila mi šéfredaktorka Vltavy Jaroslava Haladová. Nikdo v Českém rozhlase nechce snižovat kvalitu vysílání, ale finanční tlak je neúprosný.
Věřím, že mé odpovědi přijmete s pochopením.

Přeji Vám vše dobré a srdečně zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

__________________________________

Zdravím vás a prosím o zvážení této připomínky.

Hudba je vysílána hlasitěji. Nevím, jak je to dlouho, ale hlasitost hudby mezi slovem se zvýšila. Dvojku bereme jako rádio mluveného slova. Proti hudbě nic. Jen kdykoliv skončí slovo, tlumím rádio o dva stupně. Jinak je hudba příliš hlasitá. Zkuste to někdy poslouchat "zvenku".

Děkuji

I. K.

Vážená paní,

děkuji Vám za kritickou poznámku týkající se poměru zvukové hladiny mluveného slova a hudby. Toto téma se v mé agendě občas objeví, proto jsem o něm opakovaně jednal se specialisty na distribuci signálu z Techniky ČRo. Dovolte, abych shrnul svá zjištění.
Vysílání Českého rozhlasu na VKV FM podléhá doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU BS.R-412, což v praxi znamená, že výkon řečového signálu a výkon hudby (a stejně tak zvukové grafiky) jsou udržovány na stejných hodnotách s přesností na desetiny decibelu. Ovšem přestože je zvuková vyváženost slova a hudby hlídána s maximální přesností, nelze vyloučit, že někdy je posluchačský dojem opravdu jiný, nejčastěji takový, že hudba (zvlášť například zvuky elektrických hudebních nástrojů) působí agresivněji než lidské hlasy. Je velmi obtížné určit, co je příčinou toho, že někteří posluchači mají pocit nevyváženosti zvukové hladiny slova a hudby, eventuálně zvukových předělů a znělek, zatímco jiní posluchači takové problémy nepociťují. Hledal jsem odpověď na tuto otázku a z konzultací s mnoha odborníky jsem došel k závěru, že na vině jsou patrně subjektivní faktory, například nastavení výšek a hloubek na jednotlivých přijímačích, kvalita signálu v daném místě, ale také třeba individuální schopnost posluchače přijímat tóny o různých výškách. Ke stejným závěrům mimochodem došel již v osmdesátých letech minulého století technik Čs. rozhlasu, který v pořadu „Nad dopisy posluchačů“ vysvětloval, že s vyšším věkem se snižuje schopnost vnímat vyšší tóny, čímž vzniká dojem nerovnováhy hudební a mluvené složky programu.

Rád bych znal jinou odpověď, protože ta by mi umožnila účinně jednat ve prospěch posluchačů. Mou povinností je učinit vše, co je možné, aby byl dojem z poslechu co nejpříjemnější. Přestože tedy slovo a hudba jsou na stejné úrovni, na můj podnět provedla Technika ČRo úpravy distribuce signálu na výstupu tak, že ještě více zvýraznila modulační linii mluveného slova v neprospěch hudby. Poté stížnosti posluchačů téměř ustaly. Je mi líto, že Váš dojem je méně příznivý. Mou povinností je předávat kritické postřehy tohoto typu příslušným vedoucím pracovníkům s doporučením, aby jim byla věnována náležitá pozornost. A to také učiním i v případě Vašeho dopisu.

S pozdravem a díky za pochopení

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
__________________________________

Dobry den,

rozhlas poslouchám již leta. Ale co se mi v poslední době nelibí, že nenecháte dohrát písníčky, např. před časovým znamením. Klidně v půlce ji utnete. To dříve nebylo slyšet. Program byl naplánovaný na vteřiny a šlapalo to jak hodinky.

Zdraví posluchačka

J. H.

Dobré odpoledne,

děkuji Vám za dotaz, na který jsem ve vysílání včerejší Kávy o čtvrté nestihl zareagovat. To, o čem píšete, je bohužel negativní stránka tzv. proudového principu vysílání. Proudem rozumíme střídání živě moderovaného slova a hudby. Titulkovým pořadem naproti tomu rozumíme předem natočený a sestříhaný pořad, který je do vysílání nasazen s jasně určenou stopáží. Proud je živý organismus: nikdy přesně na vteřinu neodhadnete, jak dlouho bude host vysílání mluvit, jak dlouhý bude vstup reportéra nebo telefonát posluchače do studia. I když se režie snaží přizpůsobit se situaci, stává se, že před časovým znamením se písnička musí předčasně ukončit. Kdyby nezaznělo časové znamení, snesla by se na Český rozhlas právem kritika mnoha posluchačů. Proti tomu je „menším zlem“, a píšu to v uvozovkách, protože chápu, jak citlivá věc to je, zkrácení písničky. Je pravda, že někdy se písnička utne a pak následuje třeba desetivteřinová anonce na jiné pořady. Ta je do rozvrhu vysílací hodiny pevně zakomponovaná a anonce je v počítači odbavujícím vysílání pevně nastavená, stejně jako například zmíněné časové znamení.
Zkrátka, nejde o libovůli pracovníků na vysílacím pracovišti, ale o shodu okolností, kterou se většinou ne vždy podaří zvládnout. V takovém případě Vás prosím o pochopení a toleranci.

S pozdravem a přáním všeho dobrého v novém roce

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
__________________________________

Pane ombudsmane,

velmi rád bych věděl, proč z rozhlasových vln zmizely - jako když utne - zpravodajkyně Věrunka Lunardi z Itálie i paní Marie, zpravodajkyně z Vídně!Komu překážely tyto dámy se skvělou češtinou a správnou dikcí (jsem hluchý) a velmi zajímavými reportážemi z těch dvou zemí...?

Za odpověď Vám předem děkuji.

S pozdravem dlouholetý posluchač Dvojky

P. D.

Vážený pane,

děkuji Vám za dotaz. Obě dámy spolupracovaly s Českým rozhlasem bez problémů a jakýchkoli omezení. To, že nepřipravují reportážní vstupy do vysílání a jiné publicistické žánry, je dáno daty jejich narození: Vědunka Lunardi – 1948, Marie Woodhamsová – 1943. Nepamatuji si, jakým způsobem a zda ukončení spolupráce ohlásily. Je pravda, že často se nějaké oficiální oznámení do vysílání nedostane. Důvod je prozaický: dotyčný spolupracovník si nechce uzavřít tak úplně dvířka, říká si, že se nějakým způsobem k mikrofonu ještě vrátí, ale zdraví a věk tomu třeba nepřejí.

Není tedy zapotřebí hledat za odmlčením těchto dvou výtečných spolupracovnic Českého rozhlasu nějaké skryté důvody. Obě mají respekt a úctu rozhlasových pracovníků.

Přeji Vám vše dobré v novém roce a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
__________________________________

Pane doktore,

zajímalo by mě jak, případně kdy, se rodila rozhlasová studia v regionech, konkrétně v Ostravě a od kdy se začalo hrát v rozhlase na přání (Radionka a pod.) Zdravím.

Z. H.

Vážený pane,

děkuji Vám za dotazy. Velmi stručně jsem se pokusil odpovědět Vám již ve vysílání Kávy o čtvrté, ale dovolte, abych se k Vašim dotazům vrátil podrobněji touto cestou.

Data zahájení vysílání regionálních stanic:
Brno: 1924
Ostrava: 1929
České Budějovice: 1945
Hradec Králové: 1945
Pardubice: 1945
Plzeň: 1945
Sever: 1945
Liberec: 1946
Olomouc: 1956
Vysočina: 1956
Region: 1963
DAB Praha: 1964
Zlín: 2017
Karlovy Vary: 2018

Některé stanice na čas přerušily provoz (byly sloučeny s jinými apod.), avšak to se netýká Ostravy. Připojuji několik základních údajů o historii této třetí nejstarší rozhlasové stanice na našem území:

Datem zahájení pravidelného regionálního vysílání pro Ostravu byl 1. červenec 1929. Moravskoslezská pobočka tehdejšího Radiojournálu byla umístěna v prostorech požární zbrojnice na Denisově, dnes Smetanově náměstí. Vlastní vysílání představovalo tři hodiny, další program se přebíral z Prahy a Brna. Vše se vysílalo živě, natáčení tehdy ještě neexistovalo.

V roce 1937 došlo k přemístění studia do budovy na ulici Hviezdoslavovu, nyní Dr. Šmerala. Zde bylo zřízeno malé hudební a činoherní studio s režií, hlasatelna a technická kontrola se třemi vysílacími pracovišti. Ve dvoře bylo postaveno velké hudební studio s režií.
Počátek šedesátých let přinesl obnovení Ostravského rozhlasového orchestru. S ním pak pod vedením Pavla Staňka ve zdejším studiu nahrávali své první hity Marie Rottrová, Hana Zagorová, Pavel Novák a řada dalších. Zde také vznikly první – později tolik proslavené – nahrávky Karla Kryla.

Do historie vstoupilo osm dní Ostravského rozhlasu na začátku okupace v roce 1968. Od 21. do 28. srpna vysílal ostravský rozhlas necenzurované a pravdivé informace o tom, co se tehdy dělo. Pro většinu redaktorů, hlasatelů, externistů a dalších pak byly následky kruté – téměř 80 procent programových pracovníků muselo svůj rozhlas za normalizace opustit.

Co se týká pořadu Rádionka aneb hezky česky s podtitulem Půlhodinka známých i méně známých českých písniček, vysílal se každý všední den od roku 1998 do roku 2013. Součástí pořadu byla rubrika Tip na hit, která nabízela tři soutěžní skladby. Po telefonickém hlasování se vstupy posluchačů přímo do vysílání byla v závěru pořadu vyhlášena vítězná skladba, která následně zazněla.

Přeji Vám v novém roce vše dobré a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
__________________________________

Dobrý den,

uvažujete v budoucnu o obnovení vysílání na AM rozsahu?

Děkuji a přeji hodně zdraví, štěstí a úspěšný Nový rok

Posluchač J. M.

Vážený pane,

děkuji Vám za dotaz. Ve včerejším vysílání Kávy o čtvrté jsem na něj velmi stručně odpověděl, ale dovolte mi, abych se k němu vrátil a pokusil se Vám vysvětlit Vám celou věc podrobněji.

Nebudu zastírat, že významnou roli při rozhodování o osudu středních vln hrálo ekonomické hledisko. Finanční úspora je skutečně nezanedbatelná. Faktem zároveň je, že posluchačů, kteří dosud vlastnili pouze přístroj schopný přijímat střední vlny, bylo stále méně. Ovšem ani argumenty odpůrců zrušení středních vln nelze brát na lehkou váhu. Střední vlny pokrývají území téměř bez ohledu na terénní profil. Na druhou stranu je středovlnné vysílání náchylné na rušení, především ve městě a husté zástavbě. Mám s tím bohaté zkušenosti a myslím, že mi je potvrdí řada posluchačů. Tady se projevuje výhoda příjmu digitálního signálu. DAB je proti rušení velmi odolný. Šíří se ovšem podobně jako VKV FM, tedy značně záleží na terénním profilu. Když jsem tuto problematiku konzultoval se specialisty na šíření signálu z Techniky ČRo, dostal jsem od nich informaci, že dokonalé pokrytí systémem DAB si po dobudování sítě s pokrytím cca 97 % pravděpodobně vyžádá ještě postupnou stavbu malých dokrývačů. To není neřešitelný problém. Proti argumentu pokrytí celého území středovlnným signálem zde tedy stojí kombinace VKV FM a DAB pokrývající rovněž celé území. A jsme zpátky u ekonomického hlediska, které Český rozhlas, jemuž se od roku 2004 nezvýšily koncesionářské poplatky, musí brát v úvahu. Pokud bychom započítali inflaci podle údajů Českého statistického úřadu, má hodnota 45 Kč z roku 2004 dnes hodnotu zhruba poloviční.

Dovolte ještě doplňující informaci, kterou jsem si vyžádal od ředitele komunikace ČRo. Pásmo AM je dlouhodobě nákladné, tedy komerčně neefektivní a neperspektivní. Bohužel v situaci Českého rozhlasu, kterému se fakticky neustále snižují příjmy, je nutno uvažovat i v těchto souvislostech. V České republice je toto pásmo volné a již řadu let žádný komerční subjekt nepožádal o možnost vysílat na střední vlně. Média sdružená v Evropské vysílací unii (EBU) postupně tento typ distribuce opouštějí, naposledy Deutschlandradio, Radio France, NPO v Nizozemí (2015), BTRC v Bělorusku (2016), Radio Vaticana (2016), RTSH v Albánii (2017) a RTSH ve frankofonní části Belgie (2018). BBC v pásmu AM také ukončila vysílání některých regionálních služeb v lednu 2018.

Děkuji Vám za pochopení a přeji Vám vše dobré v novém roce.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
__________________________________

Dobrý den,

zajímalo by mě, za jakých podmínek umožňujete vysílat reklamu ve veřejnoprávním rozhlase. Poslouchám převážně ČR2 a v posledních dnech jsem si všimla nepříjemné reklamy na zahradní techniku. Myslela jsem si, že by na těchto stanicích reklama být neměla!

Děkuji za odpověď.

S pozdravem

D. B.

Vážená paní,

děkuji Vám za dopis. Celoplošná stanice Českého rozhlasu smí podle zákona odvysílat denně reklamy v maximální celkové délce 3 minut. To je, jak jistě uznáte, nepatrná časová plocha z 24 hodin vysílání. Zákonodárci nastavili tento velmi malý časový prostor z toho důvodu, že zároveň určili veřejnoprávnímu médiu zákonem jiný způsob financování - rozhlasové poplatky. Z těch ovšem Český rozhlas nesmí financovat své aktivity, které se netýkají vysílání (například placené informace pro veřejnost o službách, které provozuje). K tomu slouží právě výnos z reklam.

Ve struktuře přípravy programu je oddělena složka programová (tedy dramaturgové, redaktoři, tvůrci pořadů) a reklamní - není proto možné, aby reklama "prorůstala" do redakčního obsahu. Odpovědnost za obsah reklamy nese zadavatel, Český rozhlas nemá právo znění reklamy upravovat, pokud neporušuje zákony. Estetická a obsahová složka reklamy je posuzována individuálně, názor na ni se může lišit.

Přeji Vám v novém roce vše dobré a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu