Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Speciální pocty se dočkal notář a politik Friedrich Nitsche. U Vyššího Brodu ho připomíná obelisk
V nejjižnější části Jihočeského kraje se nachází obelisk vztyčený na paměť Friedricha Nitscheho. Nejedná se ale o slavného německého filozofa, nýbrž o jeho jmenovce.
-
Lipno je nejen na jihu Čech, ale i na Lounsku. Pražský Smíchov má zase jmenovce kousek od Třeboně
Obec Lipno nad Vltavou není třeba představovat. Díky stavbě vodního díla z 50. let 20. století ji zná snad každý. Původní vesnice náležela k majetku vyšebrodského kláštera.
-
Lannův kříž u zámku Jemčina připomíná, jak se v šibeničním termínu podařilo splavnit dvě řeky
Na pomezí Třeboňska a Jindřichohradecka se táhnou rozsáhlé lesy se zámkem Jemčinou, odkud kdysi Černínové pořádali velké hony. V tomto polesí stojí takzvaný Lannův kříž.
-
Návštěva zámku ve Lnářích na Strakonicku a ekonomický pohled na stavbu koněspřežky
Ve Vltavínu vás vezmeme do Lnářů na Strakonicku, kde stojí zajímavý zámek. A protože je tomu 200 let, co se začala stavět koněspřežná dráha, uslyšíte něco i o ní.
-
Pět lip symbolizujících slovanské národy vysázeli baráčníci v Křemži v roce 1934. Čtyři stále stojí
V neděli 8. dubna 1934 se v městečku Křemže na Českokrumlovsku konala ojedinělá slavnost, kterou pořádal spolek baráčníků. Součástí akce bylo sázení pěti lip na náměstí.
-
Emanuel Peschl v Čejkovicích budoval kanalizaci a sázel stromy. Čestné občanství dostal skoro pozdě
Víme, že své čestné občany mají města, ale na venkově o nich moc neslyšíme. A je to škoda. Třeba takové Čejkovice na Hlubocku by se mohly pyšnit docela zajímavou osobností.
-
Perly z Vltavy chtěla vidět i Marie Terezie, obchodovali s nimi židé a také vyšebrodský klášter
V jihočeských řekách a potocích se kdysi ve velkém lovily perly. Zvláštním bohatstvím v tomto směru vynikala především Vltava. Úsek kolem Rožmberka býval vyhlášený.
-
Císař František Josef I. při cestě do Budějovic nečekaně odbočil. Říká se, že potřeboval na záchod
Obec Kamenný Újezd vznikla uprostřed cesty mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Již od počátku byla označována dvěma názvy.
-
Jedenáct domů padlo, aby v Českých Budějovicích mohlo vzniknout muzeum dělnického revolučního hnutí
Počátkem 70. let 20. století schválili jihočeští komunisté skutečně megalomanské stavební dílo. V Českých Budějovicích začalo vznikat muzeum dělnického revolučního hnutí.
-
Dávnou solnou cestu od Dunaje do českých zemí dnes u Vyššího Brodu kopíruje turistická stezka
Na české straně zaniklá osada Radvanov u Vyššího Brodu, na rakouské straně Rading, poblíž nejjižnější bod České republiky. Tady se psala historie obchodování.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 27
- 28
- 29
- 30
- 31
- …
- následující ›
- poslední »