Život k zaplacení/nezaplacení

Dobrý den,

již dlouho se rozmýšlím, jestli Vám napsat a nedá mi to. Chápu, že jako veřejnoprávní medium je součástí vašeho  zpravodajství i případný vývoj cen. Mrzí mne však, že to někdy vyznívá, jako by bylo vše jen drahé – hrozné – nesnesitelné. Nevím, proč neřeknete jednou za čas, jaký je vlastně vývoj cen a příjmů v čase. Je mi 63 let a jsem pracovně aktivní, zajímají mne analýzy a fakta. Z vašich zpráv mám někdy pocit, jako byste nebyli veřejnoprávní rozhlas, který říká všechna fakta, ale jen to, co chtějí masy slyšet, tzn. že je draho. Nejste přece TV NOVA ani Prima, jste úžasný přes 100 let vysílající rozhlas, který poslouchají miliony lidí a utváří si tak i určitý názor. I já mám vaši stanici naladěnu nejen doma, ale i ve voze a velmi ráda poslouchám vaše pořady. Pokud ale budu prostý člověk, který ať už má krátkou paměť, nebo je snadno ovlivnitelný, nebo prostě jen líný si informace vyhledat, a budu každý den slyšet, že je draho – uvěřím tomu. Nicméně je opravdu draho? Udělali jste si nebo odvysílali jste někdy v nedávné minulosti, jak se vyvíjejí ceny za dobu např. posledních 45 let? Malá ukázka:

Dle ČSÚ byl před 40 lety průměrný příjem cca 2.900,-Kčs měsíčně hrubého.

Cena benzinu 5,-Kčs za litr

Máslo stálo 11,-Kčs/250g

Cukr 8,-Kčs/kg

Vůz Škoda 105 cca 80.000,-Kčs

Automatická pračka Tatramat 7.500,- Kčs… atd.

Dnes je průměrný příjem v ČR 46.900,-Kč hrubého měsíčně (cca 16x vyšší oproti roku 1985). Dnes stojí benzin cca 33,-Kč (6,6x více)

máslo cca 70,-Kč (6,6x více)

cukr 20,- Kč (2,5x)

Škoda Kamiq cca 500.000,-Kč (6,5x)

Lepší automatická pračka 15.000,- Kč (2x)

A pokračovat by šlo dál a dál.

Je tedy opravdu tak draho, nebo jsme si zvykli jen naříkat a poukazovat na to, jak ceny rostou? Kdyby ceny rostly rychleji než příjmy, stálo by např. jedno máslo vice než 176,-Kč nebo pračka nad 120.000,-Kč… To by byly ceny! A to by se lidé divili! Kdybychom na tom byli tak špatně, tak by nebyla přeplněna nákupní centra zákazníky s plnými taškami a vozíky, nikdo by si nemohl dovolit platit za Netflix, HBO, internetové připojení, data v mobilu, na silnicích by nebyly každodenní dopravní zácpy a k moři bychom jeli jednou za život…Tak se radujme, že se máme tak dobře jako málokdo ve světě.

A vzpomeňte si prosím na mne, až budete ve zprávách říkat, jak šly ceny nahoru.

A.N.

____________________________________________________________________

Vážená paní,

Infolinka Českého rozhlasu mi předala Váš dopis. Děkuji Vám za něj. V lecčems máte pravdu, skutečně máslo nebo pračka jsou v porovnání k výši platu dnes levnější než za socialismu, ale nejsem silný v ekonomii ani ve statistice, a proto si netroufám na debatu s vyčíslením toho, jaké byly například ceny vodného, stočného, energií, nájmů, bytů apod. a jaké jsou dnes a jaký podíl činí na celkových výdajích domácností. Asi by to tu domnělou výhodnost dnešních cen dosti výrazně ovlivnilo, ale jak říkám, nejsem v tom odborník, proto tuto debatu nebudu rozvíjet. Soustředím se spíše na práci Českého rozhlasu. Jedna z nejčastějších výtek, které v mé agendě zaznívají, je, že se ve svém zpravodajství a publicistice příliš věnuje mezinárodní politice a „velké“ domácí politice, místo aby se zajímal o život obyčejných lidí, pomáhal řešit jejich problémy, poukazoval na to, co není v pořádku, apod. Proto vznikl projekt Život k nezaplacení, který se věnuje právě takovým věcem na základě věrohodných sociologických dat. Vše k tomuto projektu naleznete na tomto odkazu:

https://radiozurnal.rozhlas.cz/zivot-k-nezaplaceni-8742595/o-poradu

Ovšem v čem s Vámi plně souhlasím, je to, že si nevážíme toho, jak dobře se v porovnání s mnoha regiony světa, vlastně s většinou světové populace máme. Osobně nemám rád srovnání s tím, jak dobře si stojíme v porovnání s minulou dobou. Vnoučata mají zpravidla lehčí a bohatší dětství než jejich rodiče a prarodiče, to není žádná unikátní vlastnost dnešní doby. Moje babičky mi vyprávěly o svém nesmírně chudém dětství a dodávaly, že to není nic proti tomu, jak nuzně žili jejich rodiče a prarodiče. Takže to, že se dnes máme lépe než dřív, není pro mě informace, kterou bych chtěl nějak metodologicky zpracovávat nebo jí dávat politický význam.

Ale to, jak dobře, klidně, přímo blahobytně si žijeme ve srovnání s mnoha zeměmi, které navštívíme pracovně nebo turisticky, to je opravdu až zarážející, protože to jsou i země, které jsme dlouho považovali za bohatší a celkově ekonomicky lepší, než je ta naše. A staví to naši zemi do velmi příznivého světla. Však také často i ve vysílání Českého rozhlasu slyším, jak rádi se sem naši cestovatelé, sportovci, umělci, turisté vracejí a jak si považují života u nás. Svědčí o tom koneckonců i stále větší počet obyvatel tzv. západních zemí, kteří se rozhodnou žít tady. Nicméně to neznamená, že by Český rozhlas neměl upozorňovat na jevy, které život komplikují, které nejsou v pořádku. To je úkol, který novináři musí plnit, a pokládám za správné, že tak Český rozhlas činí, například formou zmíněného projektu.

Pokud byste měla k tomu, co jsem Vám napsal, nějaký komentář, budu rád, když mi napíšete.

Se srdečným pozdravem

Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu