Alena Blažejovská
Připravuje magazín Zelný rynk. Je dramaturgyní pořadu Radiokniha.
Do rozhlasu nastoupila v roce 1986 během svých studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy UJEP), kde vystudovala češtinu a dějepis. Jako členka Tvůrčí skupiny Drama a literatura má v současnosti na starosti dramaturgii programové řady Radiokniha na Českém rozhlase Plus. Zabývá se také dramaturgií a autorskou tvorbou literárních a kulturních pořadů pro stanici Český rozhlas Vltava.
Od roku 1996 připravuje pro vysílání Českého rozhlasu Brno literárně-publicistický magazín Zelný rynk, který dostal Cenu programového ředitele Českého rozhlasu za rok 2000. V roce 2018 převzala v souvislosti s tvorbou Zelného rynku Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu.
Čtěte také
Ze záliby navíc natáčí rozhlasové dokumenty. Tato tvorba získala několik ocenění: v roce 2008 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Drnka a v roce 2010 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Všechno mám aneb krabice od banánů (portrét Věry Mikuláškové). V roce 2016 obdržela 3. cenu v soutěži Prix Non pereant – Média na pomoc památkám za reportáž o archeologickém výzkumu v Tasově, odvysílanou v magazínu Zelný rynk.
Čtěte také
Roku 2017 získala v této soutěži 1. cenu za dokument Ten příběh mě oslovil – Czech National Trust. Roku 2020 reprezentovala Český rozhlas na prestižním nesoutěžním festivalu rozhlasových dokumentů International Feature Conference s dokumentem Muž, který sází stromy, jehož „hrdinou“ je les, kterým provází lesník, hudebník a básník Jiří Nohel. Tento dokument získal také cenu studentské poroty na festivalu Prix Bohemia Radio v roce 2019.
V roce 2000 se po výzvě Antonína Přidala stala pedagožkou v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU v Brně. V roce 2008 se habilitovala v oboru Dramatická umění, tématem její habilitační práce bylo Rozhlasové literární pásmo. Roku 2019 byla jmenována profesorkou.
S Radimem Kopáčem vydala knihu rozhovorů s básníky Popiš mi tu proměnu (2010).
Narodila se v Brně, kde bydlí s výjimkou šesti let, které s rodiči prožila na Kubě. Její otec Karel Kopřiva působil jako sólový kontrabasista v Národním symfonickém orchestru v Havaně, v 70. letech vedl kontrabasovou třídu na prestižní škole Instituto Superior de Arte v Cubanacánu.
Je držitelkou Ceny města Brna v oblasti žurnalistiky a publicistiky pro rok 2017.
Všechny články
-
Keith Lowe: Strach a svoboda. Kde v nás zůstávají stopy poválečného světa?
Žijeme, jako bychom zamrzli v čase před sedmdesáti lety. Ačkoli měl být konec druhé světové války okamžikem znovuzrození, náš život je dodnes formován válečnou zkušeností.
-
I díky Xavieru Galmichovi má česká literatura ve Francii silnou pozici
Francouzský bohemista a překladatel získal letošní cenu Premia Bohemica.
-
Lidem chybí osobní kontakt, konstatuje vedoucí Českého literárního centra Martin Krafl
Letošní rok byl specifický i pro tým, který v Moravské zemské knihovně připravuje mezinárodní knižní veletrhy a podílí se na jejich realizaci z hlediska českého programu.
-
Ludvík Kundera: Labyrint světa a lusthauz srdce
Rozhlasová rekonstrukce inscenace dramatické koláže na motivy stejnojmenného díla J. A. Komenského v provedení Divadla Husa na provázku.
-
Snažím se dělat Jihlavu takovou, jakou bych ji chtěl mít, říká umělec a nakladatel Aleš Kauer
Radek Štěpánek představuje jihlavského umělce a nakladatele Aleše Kauera. Poslechněte si rozhovor a verše ze sbírky Happy End.
-
Smát se jako peruť anděla a opět putovat na jih. Vzpomínka na brněnského básníka Petra Hrbáče
Ve středu 4. listopadu zemřel Petr Hrbáč. Básník, prozaik, hudebník a amatérský botanik nám před rokem přiblížil svůj vnitřní i vnější svět ve vltavském Souzvuku.
-
„Chceme společensky závažné téma odít do mimořádné formy,“ říká Reiner o projektu centra holokaustu
Poslechněte si rozhovor o tom, co Martina Reinera k projektu Dokumentačního centra holokaustu na Moravě přivedlo a jak usiluje o jeho realizaci.
-
Smyslem veletrhu je setkávání lidí, říká spisovatelka a překladatelka Markéta Hejkalová
30. ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě se letos nemůže uskutečnit. Jubileum ale připomene kniha povídek Země skrytých úsměvů.
-
Musí být něco vážné, aby to varovalo? ptá se Sylvie Richterová nad posledním Kunderovým románem
Brněnské nakladatelství Atlantis, které vydává v češtině dílo Milana Kundery, publikovalo jeho poslední román Slavnost bezvýznamnosti.
-
Jindra Jarošová: Via lucis. Příběh Heleny Kellerové, která se zbavila okovů svého handicapu
Helena Kellerová byla hluchoněmá a slepá. Přesto vystudovala Harvardovu univerzitu, napsala dvanáct knih a Mark Twain ji zařadil mezi největší osobnosti 19. století.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 33
- 34
- 35
- 36
- 37
- …
- následující ›
- poslední »
