Čechy, Česko, Česká republika?

Dobrý den,

v dnešním vysílání (15. 7. 2017) kolem poledne říkal váš redaktor, že je právě tento rok výročí návratu volyňských Čechů do Čech. Celkem se prý vrátilo 30 000 lidí.

Takže se všichni tito navrátilci vrátili do Čech? Nikdo na Moravu, nikdo do Slezska, a už vůbec nikdo na Slovensko? Neplete si možná váš redaktor Československo a Česko s Čechami?

Zkuste takovému redaktorovi napsat, že se vrátilo 30 000 lidí na Moravu, a jistě ho ani ve snu nenapadne, že by někdo z nich měl být v Plzni nebo Pardubicích. Stejnému redaktorovi ale ani nedojde, že když mluví o 30 000 lidí v Čechách, že žijí v Břeclavi, Olomouci, Brně, Ostravě a jinde.

Zkuste, prosím, si věci (pojmy) překlopit. Když někdo mluví o Čechách a myslí celou ČR, vyslovil by podobnou větu s tím, že neřekne Čechy, ale Morava? Myslím, že i nejzabedněnější redaktor by se zarazil, že tady něco falíruje.

Naučte, prosím vaše redaktory i myslet.

S pozdravem

Jiří Kleiner

Vážený pane Kleinere,

děkuji za podnět k jazykové kultuře vysílání. S nesprávným užíváním pojmů „Čech“, „Čechy“, „Česko“ jsem se setkal jako šéfredaktor Týdeníku Rozhlas i nyní ve své pozici ombudsmana opakovaně.

Naprosto Vám rozumím a souhlasím s Vámi, že správné užití těchto pojmů by mělo být ve veřejnoprávním médiu samozřejmostí.

Jak správně píšete, zcela jednoznačně je třeba odmítnout používání názvu Čechy ve smyslu Česká republika. Název Čechy je vyhrazen pouze pro jednu z historických zemí Koruny české, jež dnes spolu s Moravou a částí Slezska tvoří Českou republiku.

K tomu připomínám, že již v roce 1993 Český úřad zeměměřický a katastrální na základě pověření vlády České republiky určil jako jednoslovné označení České republiky název Česko. Užití názvu Čechy v tomto významu je tedy nepřípustné.

Budu znovu apelovat na kolegyně z Oddělení vzdělávání, aby tomuto pojmu věnovaly při vzdělávacích aktivitách pro zaměstnance Českého rozhlasu zvláštní pozornost.

Děkuji Vám a přeji všechno dobré.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu