České písně v éteru
Regionální stanice Českého rozhlasu hrají zhruba 80 % české hudební produkce a jen 20 % zahraniční.
Hezký pozdrav z Vysočiny,
dlouholetý problém Českého rozhlasu (zdůrazňuji českého) je hudba. Pokud si pustíte cizí stanici mimo naše území, tak nikde neslyšíte, že by tam zahráli nějakou českou písničku. To mi tedy vadí proto, že tady je to jinak a hrají se tu ve velké míře anglické skladby.
Český rozhlas má bohatý archiv, ze kterého je možné brát, a tak by to měl také ctít. Vždyť skoro všechny komerční stanice v Čechách hrají většinou anglické písničky, tak proč se k nim musí řadit i Český rozhlas, který je dotován povinnými příspěvky posluchačů?
Karel Leština
Vážený pane Leštino,
děkuji Vám za dopis, který svědčí o tom, že považujete Český rozhlas za důležitou instituci, jež má dbát národních zájmů. Tento cíl, který je v zákonu o Českém rozhlase pojmenován jako rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky, je naplňován řadou způsobů – od péče o výchovu dětí hodnotami odvozenými od české literární a hudební tradice (Rádio Junior) až po uchovávání a rozvíjení české kultury té nejvyšší úrovně (Vltava).
Hudební dramaturgie některých celoplošných a všech regionálních stanic, kterou máte patrně na mysli, výše zmíněné zásady respektuje a naplňuje v závislosti na funkci té které stanice. Například regionální stanice Českého rozhlasu hrají zhruba 80 % české hudební produkce a jen 20 % zahraniční. Dvojka hraje zhruba 70 % české hudební produkce. Jediný Radiožurnál má ve svém vysílání většinu zahraničních písniček. Vždy je to dáno účelem vysílání té které stanice a cílovou skupinou jejích posluchačů. Například Radiožurnál poslouchají spíše mladší lidé, muži, často v autě nebo při různých rutinních činnostech.
Tato posluchačská skupina má své hudební priority a od nich se odvíjí výsledný výběr písní. To samé platí o dalších stanicích, jejichž posluchači ale preferují spíše domácí tvorbu, a podle toho také výběr hudby odpovídá.
Pokusil jsem se Vám popsat reálný stav. Budu rád, když mi napíšete své zkušenosti s konkrétní stanicí, abychom mohli případně o daném problému hovořit se znalostí věci.
Srdečně Vás zdravím a přeji Vám pěkné léto.
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
