Český rozhlas vede kampaň za nezvolení Zemana

Dobrý den,

dočetla jsem se v Lidovkách, že: „Rozhlas přijal pravidla předvolebních standardů už na počátku srpna. I jeho zaměstnanci musí dbát maximální korektnosti na sociálních sítích, ale rozhlas ji neukládá v případě osobních účtů. Obecně platí, že zaměstnanec ČRo se na svém oficiálním pracovním profilu na sociálních sítích musí chovat tak, aby ctil objektivitu, vyváženost a nestrannost, sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna.“

Prosím, ta objektivita neplatí pro Český rozhlas jako takový, konkrétně pro iRozhlas?
Např. titulky dvou zpráv: Nohavica by měl vyznamenání od Zemana odmítnout a nestát v jedné řadě s komunisty a estébáky, říká Kroupa – to chce veřejnoprávní médium říci, že prezident Zeman vyznamenává komunisty a darebáky?

Zeman je pro Trumpa nezajímavý. Havla by určitě přijal, tvrdí Cyril Svoboda – to je titulek s informací o zahraniční cestě presidenta Zemana do USA…?

O co vám jde? To Český rozhlas vede předvolební kampaň za nezvolení prezidenta Zemana?
Mezi námi, dělali jste to už v roce 2012/13 a tehdy to moc nevyšlo. Ale proč taková nevraživost a zášť? Nemůžete prostě informovat a nevnášet do toho své osobní názory?

Podle mne je to ubohé. Já jsem byla odjakživa věrná posluchačka rozhlasu, ale bohužel tím, jak jste se změnili v hlásnou troubu pravdy a lásky, jsem svůj poslech omezila na vybrané pořady na Vltavě, jinak preferuji Classic FM. Zprávy na Radiožurnálu či nedej bože na Plus bych neposlouchala ani za peníze.

Tak se změnil postoj řady lidí k rozhlasu, o televizi ani nemluvím. Jen se zamýšlím, zda si to uvědomujete. Dnes by lidé v případě krize určitě nejeli bránit Český rozhlas. Škoda.

Vážená paní Jandová,

rád bych úvodem zdůraznil, že vyváženost a objektivitu ukládá Českému rozhlasu zejména Kodex Českého rozhlasu. Jedná se o trvalou povinnost, platnou nejen v období předvolebního vysílání, která se týká veškeré činnosti Českého rozhlasu, nikoliv jen sociálních sítí.

Objektivita, vyváženost a nestrannost jsou hodnoty naplňované ve zpravodajství přísnými edičními pravidly. Každá zpráva v Českém rozhlase musí splňovat řadu podmínek, například ověření minimálně ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, korektnost a věcnost, absenci emotivních příznaků atd.
V publicistice je možno výše uvedené hodnoty sledovat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Publicistika je založena na subjektivním přístupu, pracuje se zkratkou, nadsázkou, s argumenty podporujícími autorův názor a podobně.

Nelze klást rovnítko mezi stanovisko autora komentáře či hosta pozvaného k rozhovoru a stanovisko Českého rozhlasu. Český rozhlas je povinen přinášet co nejširší spektrum názorů, aby si posluchač mohl utvořit na základě jejich konfrontace se svými životními zkušenostmi vlastní názor.

Redaktoři a moderátoři Českého rozhlasu jsou při vedení rozhovoru povinni postupovat tak, aby byli respondentovi kritickými partnery v dialogu a přistupovali k jeho názorům s potřebnou mírou racionální skepse. Zastupují totiž v dané chvíli nepřítomné oponenty.
Na základě těchto východisek je třeba vnímat rozhovory, na které upozorňujete.

Z titulku rozhovoru s Mikulášem Kroupou je zjevné, že Český rozhlas je zprostředkovatelem subjektivního názoru další osoby. To je koneckonců posláním publicistických žánrů. Umístění citace z rozhovoru do titulku je běžnou novinářskou praxí.

Podstatný pro mne je přístup redaktora Českého rozhlasu. Ten v rozhovoru klade kritické otázky, např. „Ale pan prezident vyznamenává i jiné osoby, než jak vy říkáte komunisty a estébáky. Už oznámil, že vyznamená třeba rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou. Nebylo by to pro pana Nohavicu ocenění za jeho celoživotní práci?“

Český rozhlas se pokusil získat vyjádření druhé strany, ale v materiálu se výslovně uvádí, že Jaromír Nohavica na žádost o vyjádření v době vydání rozhovoru z důvodů zahraniční cesty nereagoval.

Rozdíl mezi subjektivně zabarvenou publicistikou a objektivizujícím zpravodajstvím je patrný při srovnání rozhovoru s Mikulášem Kroupou a zpráv Českého rozhlasu o avizovaném vyznamenání Jaromíra Nohavici: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zeman-28-rijna-oceni-pisnickare-nohavicu-oznamil-na-navsteve-ceskeho-tesina_1709061800_dp
http://www.rozhlas.cz/ostrava/aktualne/_zprava/1753107

V případě druhého článku, který zmiňujete, je distance Českého rozhlasu vyjádřena v titulku článku tím, že citace je připsána jejímu autorovi. V článku je uvedeno i vyjádření velvyslance Hynka Kmoníčka, který udává jiné důvody než Cyril Svoboda.

Na stejné téma přinesl iRozhlas rozhovor s Hynkem Kmoníčkem 2. září 2017 a i v tomto případě vyjádřil svou distanci umístěním citace a jejího zdroje do titulku článku: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/trump-a-zeman-se-rozhodne-setkaji-rumuni-si-navstevu-zaplatili-tvrdi-velvyslanec_1709021800_rez

Je na čtenářích a posluchačích, aby rozdílné přístupy sami konfrontovali a utvořili si vlastní názor.

O korektnosti a věcnosti zpravodajství Českého rozhlasu svědčí například tyto zpravodajské příspěvky, pokrývající cestu prezidenta Miloše Zemana do USA:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/prezident-zeman-v-new-yorku-poobedval-s-ivanou-trumpovou-a-podporil-kandidaturu_1709182221_jgr
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/zeman-v-new-yorku-prevzal-cenu-bojovnik-za-pravdu-vyzval-k-presunu-ambasad-z-tel_1709190609_haf
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/odtok-mozku-i-citovani-martin-luther-king-zeman-se-v-osn-zameril-na-terorismus-i_1709191805_dp

Věřím, že mé vysvětlení přijmete s pochopením pro ediční pravidla rozhlasu veřejné služby.

S pozdravem PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu