Chyby v textu na iRozhlas.cz

Dobrý den,

mám připomínku, nebo spíše dotaz. Jak to prosím probíhá při dávání zpráv na portál iRozhlas? Čte někdo po autorovi článek před uveřejněním na webu?

Totiž počet vyloženě zbytečných a do očí bijících chyb v článcích zpráv (ne tak např. v komentářích) je relativně velký, odhadem každá druhá třetí zpráva není bez chyby – nemyslím čárky ve větách, ale třeba chybějící slova, překlepy, špatné koncovky vzniklé např. kopírováním cizího jména apod., o uvozovkách nemluvě.

Velmi si vážím práce Českého rozhlasu a jsem za ni opravdu ráda. Vaše zpravodajství sleduji, právě proto mi přijde škoda, aby tyto vlastně drobnosti kazily kvalitu výsledku.

Děkuji moc za odpověď.

S úctou a přáním všeho dobrého

Lucie Brabcová

Vážená paní Brabcová,

děkuji Vám za připomínku týkající se tématu, které považuji v činnosti Českého rozhlasu za mimořádně důležité, a sice jazykové kultury.

Dnešní rozhlas veřejné služby není jen mluvené slovo, ale také slovo psané, tedy fenomén, který rozhlas a média tištěného slova donedávna radikálně rozděloval. Veřejnost od média veřejné služby očekává, že bude vzorem v ortoepii (výslovnosti), gramatice i dalších složkách tvořících jazykový projev. To klade na všechny, kdo se starají o webové stránky, velké nároky. Stačí si uvědomit, že materiály umisťované denně na iRozhlas.cz mají rozsah kolem 80 normostran textu a tvoří je zhruba 60 příspěvků.

Rozdělme tento soubor na několik částí. Tou první jsou původní příspěvky určené přímo pro portál iRozhlas. Tou druhou jsou převzaté agenturní zprávy. A konečně třetí skupinu tvoří texty vzniklé přepisem rozhlasového vysílání.

Všem textům by měla být věnována standardní pozornost, sestávající z péče autora, editora a korektora. To platí v plné míře pro první skupinu. V případě agenturních zpráv je předpoklad, že jim editorská a korektorská péče již byla věnována, a proto je míra kontroly menší.

Největší problémy jsou pochopitelně se skupinou třetí, tedy s přepisy mluveného slova. Zde může docházet k špatným přepisům jmen osob nebo míst, k vyšinutí z vazby a k řadě dalších chyb ovlivněných mluveným projevem. Při rozsahu denního přísunu nových textů se může stát, že se materiály s chybami dostanou až na stránku portálu.
V tom případě jsou editoři vděčni za zpětnou vazbu od čtenářů. Jak mi sdělil editor zpravodajského webu Martin Samek, s nímž jsem odpověď na Váš dotaz konzultoval, upozornění čtenářů na chyby vedou k jejich velmi rychlému odstranění.

Mám dlouholetou praxi v tištěných periodikách, jimiž jsem prošel od korektora až na posty šéfredaktorské. Zároveň mám za sebou mnoho desítek zredigovaných a zkorigovaných knih pro řadu vydavatelství.

Z vlastní zkušenosti Vám mohu potvrdit, že přes veškerou myslitelnou péči těžko naleznete časopis nebo knihu, kde by se nevyskytla žádná chyba. Je to dáno počtem pravděpodobnosti: statisíce správných znaků a jednotky znaků chybných. Jde o to, eliminovat maximum problémů. Jsem přesvědčen, že editoři webových stránek Českého rozhlasu se o to snaží, alespoň to vyplývá z mé komunikace s nimi, kdy hovoříme na profesionální bázi jako odborníci znalí věci.

S uznáním jsem například přivítal, že weboví korektoři vytvářejí vlastní jazykovou příručku, kterou stále aktualizují – podotýkám, že všem rozhlasovým pracovníkům je k dispozici celorozhlasová jazyková příručka vytvářená Oddělením vzdělávání.

Pokud byste si nalezla chvíli času a sdělila mně nebo přímo editorům, které chyby v konkrétních článcích jste zaregistrovala, bude to přesně ta užitečná zpětná vazba, o které jsem psal.

Přeji Vám pěkné letní dny a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu