David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus, Portréty, Příběhy 20. století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Rok 1972: Seznam zakázaných knih aneb „Jen pro vnitřní potřebu“
Co spojuje Akční program KSČ, knížku Stefana Andrese Velký příběh Bible a Paměti Edvarda Beneše? Tyto knížky – a s nimi desítky dalších – se ocitly na seznamu „zakázaných“.
-
Rok 1951: Za čáru třeba i vlakem. Příběh Vlaku svobody, který v roce 1951 prorazil železnou oponu
V úterý 11. září 1951 odpoledne se na cestu z Chebu do Aše vydal osobní vlak 3717. Pro většinu cestujících mělo jít o běžnou cestu. Jenže úplně obyčejná cesta to nebyla.
-
Rok 1976: Stavíme paneláky
Někteří jim říkali „králíkárny“ pro jejich vzhled a uniformitu, která často značně měnila ráz celých měst. Jiní si je pochvalovali jako levné a ve své době moderní bydlení.
-
Rok 1949: Přemýšlejte o tom, pane faráři… Příběh kněze, který spolupracoval s StB
Padouch – nebo hrdina? To napadne každého, kdo se seznámí s osudem kněze Josefa Jelena (1921-2006). V září 1949 byl zatčen StB, když věřícím přečetl při mši pastýřský list.
-
Rok 1924: Popis jednoho zápasu. Úmrtí analytika absurdity moci Franze Kafky
Spisovatel Franz Kafka patří mezi intelektuální hvězdy 20. století, inspiroval desítky umělců z různých druhů umění, jsou o něm pořádány konference a psány knihy.
-
Rok 1986: Waldemar Matuška to balí
Byla to tehdy pro Československo rána: Waldemar Matuška zůstal na přelomu srpna a září 1986 v USA. Zaskočil mnohé z fanoušků i dohasínající Husákův režim.
-
Rok 1950: Max Švabinský kreslí Julia Fučíka
Max Švabinský byl jedním z nejvýznamnějších českých malířů minulého století. Proč se apolitický umělec na sklonku kariéry rozhodl vytvořit portrét komunistického hrdiny?
-
Rok 1923: Konec velkého vypravěče
Jedním z největších českých prozaiků moderní doby byl Jaroslav Hašek. Jeho satirický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války byl přeložen do téměř 60 jazyků.
-
Rok 1981: V hospodě Za Větrem po smrti druhého z klaunů
Obrovský talent českého divadla a filmu, režisér, básník, komediant i charakterní herec. Tím vším byl Jiří Voskovec (1905-1981).
-
Rok 1953: Měnová reforma aneb Antonín Zápotocký jde mezi lid
Československá měnová reforma z roku 1953 byla představiteli komunistického režimu prezentována jako opatření proti zbohatlíkům. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 54
- 55
- 56
- 57
- 58
- …
- následující ›
- poslední »